Tyršův Oetz v roce 2005

Mnohým po přečtení nadpisu vytane na mysli osobnost jednoho ze dvou mužů, kteří v 19. století položili základy dobrovolné tělocvičné organizace známé pod názvem Sokol. Jejím starostou byl zvolen Jindřich Fügner, náměstkem dr. Miroslav Tyrš. Psal se rok 1862.

O dvacet let později, v červnu 1882, se konala jubilejní slavnost k výročí založení Sokola Pražského, a ta se stala prvním všesokolským sletem. Heslem Sokola je: „Ve zdravém těle zdravý duch.“ Vychází z řeckého ideálu harmonického všestranně tělesně i duševně rozvinutého člověka – kalokagáthiá – kalos = krásný, agáthos = dobrý.

Dnes je údolí Oetztal daleko známější díky nálezu těla pravěkého muže z 5. tisíciletí před Kristem. Byl nalezen náhodou v roce 1991. Dosud je předmětem zkoumání řady vědců. Lehce paradoxní je přesné zaměření, místo nálezu leží těsně za hranicemi Rakouska na italském území.

Méně je známo, že život dr. M. Tyrše ukončila tragická smrt v rozvodněné horské říčce Aach 8. srpna 1884. Tělo bylo nalezeno až po dlouhých 13 dnech 21. srpna. Až 9. listopadu bylo tělo M. Tyrše slavnostně uloženo do hrobu vedle jeho přítele a prvního starosty Sokola Jindřicha Fügnera. V místě nálezu utonulého těla dnes najdeme prostý kámen s pamětní deskou Americké obce sokolské, vedle je od r. 1989 bronzová deska České obce sokolské.

Od roku 1973 na památku tragické Tyršovy smrti pořádají střídavě sokolské župy bavorská, rakouská a švýcarská v Oetzu slavnostní srazy. Program naplňuje heslo sokolstva, neboť vedle turnajů v odbíjené, nohejbalu, běhu zdatnosti, her mládeže a večerního táboráku, kde jsou vyhlášeny výsledky zápolení, je součástí setkání i slavnostní mše pod širým nebem. Letos sloužil bohoslužbu Mons. Karel Fořt z Mnichova, který byl i autorem textu písní na lidové melodie. Účastníci si ji s chutí zazpívali. Radost přineslo taneční a hudební vystoupení „Vycpálkovců“ folklorního souboru s dlouhou bohatou tradicí. Sluneční dopoledne prozářily lidové tance, písně a hudba v dokonalém provedení. Účinkující byli odměněni dlouhým potleskem. Závěrem se účastníci srazu odebrali ve slavnostním průvodu v čele s vlajkonoši uctít památku Tyršovu u pamětních desek na břehu řeky Aach. Všem dnům přálo pěkné počasí. Díky mým přátelům z Tělocvičné jednoty Sokola Karlín se mi dostalo srdečného pozvání k účasti. Díky tomu jsem poznala i členy Sokola Hloubětín, který zájezd organizoval, a řadu dalších bratrů a sester. Záštitu nad celou akcí měla župa J. Podlipného.

Atmosféra setkání sokolů z České republiky a zahraničních byla, jak jinak, neobyčejně srdečná a přátelská. Vyprávělo se, vzpomínalo na vše možné, ale především se domlouvaly přípravy na slet v příštím roce. Nejbližším námětem bylo setkání a vystoupení sokolů k 80. výročí trvání Tyršova domu v Praze, které se uskutečnilo na konci května. Jeho součástí bylo představení čtyř sletových skladeb

1.Ta naše písnička česká na hudbu K. Hašlera v provedení „Staré gardy“

2.Počítadla – cvičení předškolní mládeže

3.Chlapáci – cvičení mužů

Atmosféra 32. srazu sokolů v Tyršově Oetzu mě naplnila radostí a obdivem ke všem, kteří nezištně a dobrovolně organizují, cvičí a starají se tím o to, aby krásná myšlenka jejich zakladatelů dále žila. Pěstování těla, ducha a mravnosti v dnešním postmoderním světě nic neztratil ze svého významu. Závěr bude zcela osobní. Celou dobu mě provázela vzpomínka na mou maminku-sokolku, která se účastnila onoho památného posledního sletu v roce 1948, kdy všichni účastníci závěrečného slavnostního průvodu hrdě odvrátili své hlavy pod tribunou, na níž seděl v celé své nadutosti čerstvě zvolený prezident ČSR K. Gottwald, ač mnozí si byli vědomi, že za to zaplatí. A zaplatili vězením, odchodem do ciziny a následnou likvidací Sokola. Je nádherné, že už 16 let je naše země svobodná, je nádherné, že Sokol žije doma i ve světě. V příštím roce nás čeká Všesokolský slet, na kterém budeme vítat naše krajany z celého světa. Ani nevíte, jak je mi proto krásně okolo srdce. „Nazdar“ všemu sokolstvu a jeho příznivcům a vůbec všem dobrým lidem!