Pražská edice

4-5 2005 Kultura česky
obálka čísla

Dnes představujeme nejnovější produkci jednoho z malých pražských nakladatelství, jehož knihy většinou nenajdete v komerčních knihkupectvích. Zato je dobře znají ti, kdo se hlouběji zajímají o málo známé zákruty českých dějin. Pražská edice se vydáváním většinou útlých, o to však obsahem závažnějších svazků cíleně snaží mapovat události či skutečnosti, na které se zapomíná či o kterých se obecně málo ví. Jejich odhalením tak přispívá k dotváření uceleného obrazu o naší minulosti. I když to není zrovna čtivo pro nenáročné, ba přesně naopak, nacházejí tituly z Pražské edice vždy svoje čtenáře – studenty, pedagogy, historiky a všechny další, kdo v dějinách hledají poučení pro budoucnost. Z nedávných titulů připomeňme velmi dobře zpracovanou brožuru s množstvím dobových fotografií Češi v Americe. Byla vydána ve dvou verzích – jako doplněk učebnic dějepisu pro školy nebo jako publikace doprovázející putovní výstavu stejného jména, kterou jste mohli zhlédnout během posledního Týdne zahraničních Čechů v r. 2003 v Muzeu hl. m. Prahy a nyní i na konferenci SVU v Miami. Z nových titulů upozorňujeme na následující dva, příště se můžete těšit na další.

Nadace Reinharda Heydricha v Praze - Andreas Wiedemann

Tato 127 stránková knížka je překladem Wiedemannovy diplomové práce z r. 1999, která vznikla v Düsseldorfu na Univerzitě H. Heineho. Mapuje dopodrobna zrod, působení i zánik nadace Reinharda Heydricha, instituce, která pracovala v letech 1942 – 45 v Praze na Malé Straně. Byla úzce spjatá s Německou Karlovou univerzitou, jedinou fungující vysokou školou v protektorátu. Profesoři a vědci přednášející na této univerzitě na přímý příkaz říšského protektora vybudovali pod hlavičkou nadace několik institutů zaměřených na „výzkum národnostních, kulturních, politických a hospodářských poměrů v Čechách a na Moravě“. Cílem těchto velmi podrobných zkoumání bylo mimo jiné zjistit možnosti poněmčení u různých skupin našeho obyvatelstva a podat návod na jeho praktické provedení. Národopisné studie měly dokázat, že většina českého obyvatelstva má kořeny v německém národě a byla v dobách českého národního obrození pouze „odnárodněna“ a nyní je tedy nutné ji přivést zpět. V nadaci vzniká během války mnoho dalších hrůzných studií, posléze se orientujících i na osídlení ruského prostoru, rozvíjí se spolupráce s podobnými Němci založenými institucemi v Polsku, na Slovensku i s německými univerzitami. Probíhá zde přednášková a publikační činnost – a to vše je financováno mimo jiné např. z příspěvků českého (protektorátního) ministerstva školství, zabavených prostředků Masarykovy nadace (!) či Nadace semináře Lužických Srbů. Působení nadace a jejích hlavních činitelů je sledováno až do posledních dnů války, osudy jednotlivých profesorů pak i po skončení války. V závěru je zhodnocena úloha nadace –ve své podstatě bašty SS - na rozsáhlém rasovém výzkumu, který Němci prováděli v mnoha liniích. Jeho výsledkem mělo být poněmčení části obyvatelstva zemí, které byly okupovány, a vysídlení zbývajícího prostoru pro potřeby další expanze německého národa.

Práce vznikla za pomoci prof. Dr. Brandese z Düsseldorfské univerzity a doc. PhDr. Míškové z UK v Praze. Kniha byla vydána s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Na stráži němectví nebo v postavení menšiny? - Rudolf Jaworski

(Sudetoněmecký národnostní boj ve vztazích výmarské republiky a ČSR)

270 stránková publikace vychází z doktorské práce obhájené již v r. 1975 na filozofické fakultě univerzity v Tübingen. O dva roky později byla vydána v Německu a nyní konečně i u nás. Je sondou do života sudetoněmeckých spolků, institucí i některých jednotlivců. Rozebírá na mnoha konkrétních případech proces vymezování se, uvědomování a posléze radikalizace sudetských Němců od počátku 19. století až do 30. let 20. století. Podrobně se věnuje postavení a politice sudetoněmeckých středních vrstev za Československé republiky, jejich pozdější orientaci na Německo a na opačné straně sleduje reakci české strany. Na příkladech několika afér, procesů či tajných akcí práce vykresluje situaci v českém pohraničí, ale sleduje také vlažný vztah říše k emigrantům ze Sudet a vývoj tohoto vztahu v dalších letech. Práce směřuje dále k předehře Mnichovské dohody. Vydání jejího českého překladu – ač se značným zpožděním - jistě přispěje k lepšímu pochopení historických souvislostí sudetoněmecké problematiky, donedávna tabuizované či silně zkreslované nejen u nás, ale i v Německu.

Knihy z nakladatelství Pražská edice lze objednávat na adrese: Senovážné nám. 20, 110 00 Praha 1, tel.: +420 224 223 645, případně prostřednictvím redakce Českého dialogu.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012