PŘESÍDLOVÁNÍ KRAJANŮ

4-5 2005 Aktuality česky
obálka čísla

PRAHA, 8. 4. 2005

Stovky krajanů žijících na Ukrajině a v Kazachstánu se chtějí přestěhovat do Česka, Ministerstvo vnitra proto začalo připravovat přesídlovací program. "V jeho první fázi je možné počítat se zájmem šesti set krajanů z Ukrajiny a sto padesáti z Kazachstánu," uvedl včera mluvčí Ministerstva vnitra Petr Vorlíček.

Kladno: byt a práce

Životní úroveň Čechů žijících v těchto oblastech se podle ministerstva zahraničí v poslední době stále zhoršuje. Na české orgány se s žádostí o přesídlení obracejí nejen oni, ale i jejich přátelé, kteří už v Česku žijí.

Ministerští úředníci před časem rozeslali dotazníky do českých měst s otázkou, zda jsou ochotna krajany přijmout a nabídnout jim bydlení. A nyní již ministerstvo vyplněné dotazníky oslovených obcí shromažďuje.

Mezi městy, která se do programu chtějí zapojit, je například Kladno. Jeho radní už rozhodli, že krajanům poskytnou šest bytů.

"V pondělí rada schválila, že ročně můžeme nabídnout jeden byt pro čtyři až šest osob. Myslíme si, že Kladno by bylo pro ně vhodné už proto, že je u nás dostatek pracovních příležitostí i pro méně kvalifikované pracovníky," vysvětluje mluvčí tamní radnice Ladislav Pavlík. Krajané by podle něj za byt platili standardní nájemné.

Projekt je ale teprve v první fázi, vnitro samo neví, jestli se podaří krajany skutečně přestěhovat. "Aby přesídlovací program vstoupil do praxe, musí být nejprve uvolněny finance, vytvořena pravidla a musí jej schválit vláda," připomněl Vorlíček.

Nicméně stát už má se stěhováním krajanů zkušenosti. Od začátku devadesátých let se uskutečnily již dvě vlny přesídlování. Během první se v letech 1991 až 1993 do Čech vrátilo přes 1 700 lidí z Ukrajiny a 80 z Běloruska. Všichni žili v oblastech zasažených černobylskou havárií. Stát přesun označil jako humanitární evakuaci a příchozím proto zajistil vše potřebné: udělení trvalého pobytu, převod financí i dopravu autobusy a kamióny. Krajané našli nový domov převážně v rekonstruovaných objektech po odsunuté sovětské armádě.

Samostatně a rychle

Druhá akce odstartovala dva roky poté a trvala dalších šest let. Na žádost krajanské komunity z Aktjubinské oblasti v Kazachstánu Česká republika přijala dvě stovky rodin. Na rozdíl od krajanů, kteří se do Čech vrátili o několik let dříve, však museli nově příchozí podat žádost o trvalý pobyt. "Ten způsob se ukázal jako nejvýhodnější a krajané, kteří se do toho programu zapojili, byli nejlépe připraveni zapojit se do života v České republice," prohlásil Vorlíček.

Jako jeden z prvních se počátkem devadesátých let přestěhoval z Ukrajiny do Rovné u Sokolova Viktor Javůrek. Stále je v kontaktu s dalšími rodinami na Ukrajině a snaží se jim pomoci přesídlit do Česka. Doma má seznam zhruba 250 rodin z volyňské oblasti, které by se chtěly přestěhovat. "Vždyť tam nemají žádnou perspektivu," řekl nedávno Javůrek, podle něhož by krajané, kteří zůstali na Ukrajině, měli dostat stejnou šanci přestěhovat se. "Nevidím žádný rozdíl mezi nimi a námi."

Jak HN upozornily, Česko je známé tím, že zanedbává krajanská sdružení ve světě. Zatímco třeba Německo za nimi posílá bezmála šest miliard korun, české úřady dávají pouze dvacet miliónů ročně.

Významné komunity krajanů ve světě

* USA - k českému původu se hlásí 1,3 miliónu osob.

* Kanada - k českému nebo československému původu se hlásí 70 tisíc osob.

* Slovensko - při sčítání lidu se k české národnosti přihlásilo 44 620 osob.

* Argentina - podle odhadu českého zastupitelského úřadu může být v Argentině až 30 tisíc osob českého či československého původu.

* Austrálie - 17 126 lidí se přihlásilo k českému původu.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012