Kolik řečí znáš ....

Před časem jsme uveřejňovali sérii článků na téma o potřebnosti cizích jazyků. Většina názorů byla pro to, aby se cizí jazkyky učily už děti od mala. Rozdílný názor má naše ministryně školství, ale týká se jen dětí ve státních školách, kde se první cizí jazyk začíná vyučovat až ve čtvrté třídě. Sama ministryně, jak už jsme psali, posílá své dítě od první třídy do francouzské školy. Dnes ještě téma připomínáme dopisem čtenáře z Oregonu.
Moje životní zkušenost
Pamatuji 15. březen 1939.
Jeho důsledkem, mj. byla němčina povinná od druhé třídy obecné školy.
V roce 1945 náš ročník mluvil téměř plynně německy.
Po 9. květnu 1945 se každý němčině vyhýbal.
Po únoru 1948 se stala povinným jazykem ruština.
My jsme zase v roce 1950 mluvili plynně rusky.
Hitler zavřel všechny české střední školy, které byly opět otevřeny v roce 1945.
Já jsem se přihlásil. Po přijímacích zkouškách jsem byl přijat na klasické gymnáziu v Uherském Hradišti, kde byla povinným jazykem latina. Později jsme měli příležitost si zvolit další jazyk. Naše třída si zvolila angličtinu. Zkrátka, na gymnáziu jsme byli vystaveni čtyřem jazykům: češtině, latině, ruštině a angličtině.
Po gymnáziu jsem studoval na Karlově Univerzitě v Praze.
V září 1953 jsme já, moje manželka a můj přítel přešli přes Šumavu do Bavor. Tam jsme si uvědomili vysokou hodnotu znalosti němčiny.
V Norimberku jsme požádali o uznání za politické uprchlíky.
Tento proces byl velmi zdlouhavý, trval celých osm měsíců.
Celou tu dobu jsem využil k zlepšení mé angličtiny a studiu francouzštiny - chtěli jsme být připraveni na emigraci. V době, kdy jsme obdrželi uznání a asyl, jsem byl schopen se domluvit v pěti jazycích (dokonce současně s pěti různými osobami). V češtině, němčině, angličtině, francouzštině a ruštině. Znalost jazyků, hlavně angličtiny a němčiny, a pracovní povolení v Bavorsku, mi dalo příležitost se ucházet o zaměstnání, které jsem našel u radia Svobodná Evropa v Mnichově.
Odchod do USA
V roce 1955 jsem odešel do USA.
Z Mnichova jsem si přinesl velmi dobré doporučení od amerického vedoucího mého oddělení na Svobodné Evropě.
V té době zaměstnání muselo čekat na každého emigranta do USA.
Měl jsem dostávat minimální mzdu.
Toužil jsem po diplomu z americké univerzity.
Měli jsme už tehdy syna a žádná stipendia pro lidi s rodinou neexistovala.
Minimální mzda nestačila na podporu rodiny a na moje studia.
Během vánoc jsem prohlížel inzeráty v novinách. Znalost jazyků mi dovolila hledat zaměstnání jenom po dvou týdnech pobytu v USA, nezávisle, bez jaké pomoci jiných - nesmím ale zapomenout na velmi dobré doporučení z Mnichova.
Zaměstnámí jsem obdržel u New York Times, Co. v inženýrském úřadě s téměř trojnásobným platem.To mně dovolilo se plně starat o moji rodinu a ještě navíc si platit studia. Moje manželka se plně věnovala péči o našeho syna, jejím zaměstnáním byla rodina.
Já jsem byl zapsán na universitě jako každý jiný americký student a musel jsem splnit všechny podmínky požadované od amerických studentů. Jenom potom jsem byl přijat jako řádný student.
Graduoval jsem v červnu 1960.
Jasně, bez pochyb - znalost jazyků otvírá brány do světa.
Joseph Slovacek, Oregon, USAHow to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad