Gross a Klaus: jeden jako druhý

Prezident Klaus je znepokojen tím, jaký dopad budou mít politické skandály na pověst země. Jak čisté jsou jeho ruce? A od kdy?
Prezident Václav Klaus řekl, když si stěžoval na skandál kolem premiérova bytu: "Obávám se, že důvěra v politiky a v politiku utrpěla další těžkou ránu, z které se bude dlouho zotavovat."
Další těžkou ránu? To by znamenalo, že ta země a její politika utrpěly takové rány už předtím. Tak jestlipak si na nějaké vzpomenu. Hmm.
Možná, že měl prezident na mysli, jak místopředseda strany kroužil po Praze v zbrusu novém špičkovém modelu mercedesky, kterou mu poskytli dva němečtí bratři, kteří utekli do České republiky, aby se vyhnuli žalobě za neplacení daní v Německu. Ten místopředseda nezahrnul ten štědrý dar do svých příjmů, což bylo jeho povinností a nezaplatil za něj daně.
Místo, aby strana odsoudila takové chování svého místopředsedy, jeho strana hájila tento prohřešek svého člena, vyslovila mu důvěru a zaútočila na jeho kritiky. Pak, aby tu celou záležitost ututlala, raději zaplatila za něj daně, které byl dlužen, než aby to nechala vyřídit u soudu.
Která strana to byla? Občanská demokratická strana (ODS). Kdo byl tehdy předsedou? Přece Václav Klaus. Možná, že si vzpomněl nato, že tentýž místopředseda si nechal zaplatit lety od finančníka Viktora Koženého, který tiše vyklouzl, aby se vyhnul postihu českých zákonů. To byla také rána dobrému jménu země.
Možná, že si pan Klaus vzpomněl na to trapné období, když manželka ministerského předsedy zasedala ve správní radě ČEZ v době, kdy se rozhodovalo o budoucnosti této společnosti. Jak se jmenovala? Livia Klausová.
Možná, že si vzpomněl nato, když se přišlo s tím, že dva hlavní přispívatelé české politické straně byli mrtvý Maďar a člověk na Mauriciu, který o té straně nikdy neslyšel. Vzpomínám si, že to celé bylo finanční machinací, jejímž účelem bylo nezaplatit půlmilionovou daň a snaha zamlčet, že člověk, který náramně získal v privatizaci, věnoval straně 7.5 milionu korun. Zase ODS a Václav Klaus.
Ke konci Klausovy vlády jako ministerského předsedy a předsedy ODS, bylo nesnadné sledovat všechny finanční skandály. Bylo jich v jeho straně jako vší. Pamatuji se něco o žalobě na šéfa financí strany, která se týkala daňového úniku, na další dárce milionů pro místní pobočky strany, víc dárců milionů, kteří zapřeli, že by kdy byli straně přispěli. Byla i vlastní revize financí strany, která zjistila, že je to tak špatné jak se povídalo - miliony korun nebyly řádně zúčtovány. O Grossově problému řekl Klaus, že očekává podrobné vysvětlení od premiéra. Ale jaké podával Klaus vysvětlení, o skandálech kolem něho? Pamatuji se, že slíbil "osobně vyšetřit” některé věci v roce 1995 a pak nehnul prstem. Pamatuji se na jeho výmluvy, popírání a útoky na tisk, který nazýval "veřejným nepřítelem číslo 1”.
Konečně finanční problémy stranu udolaly, což vedlo k pádu Klausovy strany. Bylo to o nechutném švýcarském kontě, z kterého se prý vybralo přes 100 milionů korun. Klaus neustále tvrdil, že nic neví o tom zdroji pro stranu, které předsedal, i když vedoucí osobnosti strany potvrdily, že konto existovalo. To také byla rána dobré pověsti země.
Nikdy se nedozvíme, kolik toho věděl Klaus o finančních machinacích v jeho straně a asi se nikdy nedozvíme, jestli on sám z toho profitoval. Co ale víme je, že on, premiér a předseda nejpopulárnější strany si na to mohl posvítit. Mohl se zasadit o zákony, které by byly zakázaly střet zájmů a uzákonily zodpovědnost politiků a stran za financování jejich kampaní. Mohl dát příklad přímosti, kdyby byl vyžadoval otevřenost a zodpovědnost od svých kolegů ve straně. Místo toho předsedal kalnému období nezúčtovaných peněz, nejasných kont a uzavřených knih, když jeho strana profitovala.
Je samozřejmě správné, že prezident odsuzuje události, které poškozují dobrou pověst jeho země a poslední Grossův skandál je takovým případem. Ale bylo by mnohem snazší spolknout takovou kritiku od někoho kdo dlouho usiloval pro otevřenost a poctivost v politice, než od někoho, kdo dělal pravý opak. Možná, že prezident Klaus, teď kupodivu politik, kterému se nejvíc věří v České republice, opravdu prozřel a vidí hodnotu poctivé a zodpovědné vlády. Uvěřím, když bude vyžadovat zodpovědnost od kolegy z ODS a ne jen od dávného protivníka.
Autor je dřívější redaktor Prague Post news. Žil v Praze od roku 1992 do 1999.
Ross Larsen, přeložil Jan SammerJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad