80. let českého PEN klubu

International Association of Poets, Playwrights, Editors, Essayists and Novelists, tedy mezinárodní společenství lidí „od pera“, byl založen v Británii v r. 1921. Název vznikl právě složením prvních písmen těchto profesí. Česká odnož PEN klubu byla ustavena pouhé čtyři roky na to jako jedna z prvních v Evropě, 15. 2. 1925. Karel Čapek, první předseda, organizaci vložil do vínku i povinnost hájit svobodu slova a humanitu, což se v činnosti klubu projevilo zejména v předválečných letech. Této povinnosti se český PEN ujal i po oživení své činnosti v r. 1989 pod předsednictvím Jiřího Muchy.

Přesně ve výroční den se dnešní členové českého PEN klubu v čele s předsedou Jiřím Stránským sešli s dalšími novináři v prostorách, kde před 80. lety tato významná organizace vznikla. V salonku kavárny Louvre na Národní třídě bylo, tak jako jistě i tehdy, skutečně živo. Přítomni byli i minulý předseda spisovatel Ivan Klíma, ministr kultury Pavel Dostál, dále anglický dramatik českého původu Tom Stoppard jako čestný člen a také Paul Wilson, překladatel české beletrie (nám známý ze „Škvoreckého“ konference - viz č.10/2004). K narozeninám českému PENu přijeli poblahopřát i zástupci zahraničních klubů z Maďarska, Ruska, Slovenska i českého exilového PENu. Československý PEN byl s výjimkou r.1968, kdy byl zvolen předsedou A. Hoffmeister, tzv. spícím centrem. Jeho činnost byla v komunistické totalitě omezena, ale jako mezinárodní společnost nemohl být zcela zakázán. Tím aktivnější byla jeho exilová odnož, působící dodnes. Jejími členy byli např. Karel Kryl či Jiří Loewi. Proto zejména slova ruského zástupce o tom, že v jeho zemi se teprve nyní literáti a novináři pracně znovu učí se svobodou slova zacházet a chápat ji, vedla mnohé k zamyšlení.

Hlavním úkolem PEN klubu, který sdružuje většinu předních spisovatelů, básníků, kritiků a překladatelů, je i dnes dodržování svobody slova doma i ve světě. Programově jsou sledovány osudy vězněných a pronásledovaných spisovatelů a vyvíjen tlak na jejich vlády. Český PEN se zabývá zejména situací v Bělorusku, Číně, Vietnamu, ale i v Turecku a na Kubě. Za posledních několik let došlo díky úsilí českého výboru pro vězněné spisovatele k propuštění několika novinářů z těchto zemí obviněných např. ze špionáže pro západní média na doživotí. Informovala o tom Jana Červenková, jeho předsedkyně.

Od r. 1994 uděluje český PEN každý sudý rok cenu Karla Čapka za celoživotní dílo, pořádá mezinárodní konference, literární festivaly, autorská čtení apod.. Mnohé z toho v součinnosti s občanským sdružením Společnost přátel PEN klubu.

Největší úkol českého PENu, iniciovaný Jiřím Grušou, současným českým předsedou mezinárodního výboru PENu, je podpora „malých“ jazyků. Na podzim ve Vídni budou diskutovány možnosti stálé finanční podpory překladů z „malých“ jazyků do „velkých“, aby tak byla podpořena mnohotvárnost evropské literatury, ohrožená globalizačními tlaky. Akcí, která má obrovský význam pro sblížení různých kultur je také chystaný Měsíc arabské literatury, na němž se s českým PENem budou podílet kluby z Maroka, Palestiny aj.

Nejnovější aktivitou českého PENu je prosazení myšlenky na každoroční udělování mezinárodní ceny PEN klubu osobnostem či organizacím, které se nejvíce zasluhují o pomoc lidem v nesvobodě, nouzi a krajních situacích. Cena by měla mít význam srovnatelný s Nobelovou cenou míru, jež se stává stále zpolitizovanější. Dotována by byla 100 000 USD. Je možné, že této události se dočkáme, zdaří-li se vše organizačně a legislativně projednat, již letos na podzim.

Jak řekl Jiří Stránský, český PEN jako nevládní a nezisková organizace nedisponuje bohužel žádnými fondy na podporu autorů, jeho činnost je do značné míry závislá na sponzorech, jimž byl vysloven dík (společnosti ICZ, P. B. Prométheus a nově Economia) a na tom, kdy se podaří klubu najít nové vhodné prostory. Z dosavadního působiště v ulici 28. října má totiž výpověď.

K 80. výročí českého PEN klubu byla v prostorách galerie Louvre uspořádána i zajímavá expozice s množstvím dobových dokumentů a fotografií.