Dopis ze Švýcarska

    Vážená paní Střížovská,
    před více než rokem jsem Vám odpověděl na dotaz, zda-li v ČD dávám přednost čtení v angličtině či v češtině takto: Já osobně čtu anglicky raději než česky, ne však, jedná-li se o české originály. Tím jsem částečně charakterizoval to, co bych chtěl dnes poněkud rozvést.
    Nedávno mi došlo dvojčíslo 6/7 2001 Českého dialogu -- a hned na titulní stránce chyby v angličtině, které mě nenechávají chladným. Využívám tedy své snad "anglofonní přecitlivělosti" k tomu, abych Vám sdělil hned vícero věcí, které se mi na Českém dialogu nelíbí.
    Začnu Vaším článkem: "Je v České republice svboboda tisku ?" Doslovně přeložený titul by měl anglický znít, "Is There Freedom of the Press in the Czech Republic ?" Tedy hned dvě chyby i na obálce, kde však vzhledem k použitým barvám méně vadí; text se totiž dobře ztrácí v obrazu skály. Podstatně horší dojem je však na páté straně, kde se anglický titul článku dobře vyjímá.
    Pro lidi s výlučně českým základním vzděláním činí užívání neurčitého a určitého členu v angličtině potíže. Nicméně je správná aplikace obou členů podmínkou sine qua non v částečně anglicky psaném časopise, jehož redaktoři stojí o získání a udržování si výlučně anglofonních čtenářů. Ač je anglofonní kultura v Česku všeobecně stále v plenkách, dvojjazyčný časopis by měl být dobrým -- a ne odstrašujícím příkladem jazykové vyspělosti země. Vadný překlad samozřejmě působí na čtenáře negativně. A silně negativní dojem z jediného článku může snadno převládnout nad jinými dobrými články. Při tom dnes pro překladatele do angličtiny existují už velmi dobré pomůcky. Naprosto souhlasím s ná- zorem pana Finlaye v článku: "New Dictionary Pushes Standards Forward Again" (č. 6-7 str.15).
    Samotný článek "Je v České republice svboboda tisku?" však potřebuje redakci ještě v češtině. Věta: Z diskuse vyplunulo, že tento tisk záměrně odmítá příspěvky a názory nezávislých novinářů, například historičky Olivové, předsedkyně Společnosti Edvarda Beneše, (ale i já osobně mám stejnou zkušenost), se manipuluje s informacemi apod. -- se mi zdá být nešťastně formulován a překlad dopadl ještě hůř. Pro někoho bez větší fantasie je anglická verze věty už prakticky nesrozumitelná.
    K obsahu Vašeho článku: mám dojem, že v Česku je dnes prakticky svobodný tisk. Druhá věc je samozřejmě svobodná volba podnikatele, pokud jde o informace, které chce, či nemá zájem uveřejnit. Situace "na západě" není v tomto ohledu o nic lepší než v Česku, nedělejme si iluze. To, že si Češi rozprodali tisk převážně Němcům bylo, mimo jiné, záležitostí volby Čechů. Je jasné, že majitelé podniků nějakým způsobem do tiskové politiky zasahovat mohou a většinou to i dělají. Do jaké míry je však obsah časopisu dán charaktery a přáními hlavního redaktora, redakční rady a jednotlivými novináři, to je další záležitost. O tom Vy sama víte mnohem více než já. Tady se pravděpodobně minimálně jedná přímo o "zahraniční ruce", jde spíše o snahu vyhovět zaměstnavateli a tím pádem, eventuelně, i o autocenzuru. Navíc, je mi zatěžko věřit, že by se český tisk stal rychle a všeobecně kvalitnějším a objektivnějším, kdyby byl převážně v rukou domácích majitelů.
    Ještě poslední poznámku k Vašemu článku: Myslím, že je při posuzování svobody tisku nutno lépe rozlišovat mezi obchodními zájmy majitelů a stálými tendencemi k potlačování svobody projevu různými držiteli úřední moci. Výsledky mohou sice v obou případech být podobné, je však na spisovatelích, aby se proti skutečnému omezování svobody tisku bránili. I to je jistě jejich úkolem!
    Rád bych se pozastavil nad článkem (z březnoveho čísla ČD) pana Josepha Slovacka z Chicaga nazvaném: EU and Charlemagne. Nepochopil jsem proč pan Slovacek, který zcela evidentně neovládá příliš dobře angličtinu, chce Čechy žijící v Česku, v angličtině přesvědčovat o zhoubnosti Evropské unie. Má jistě právo na svůj názor, ale proč píše pouze v angličtině, když z jeho dalšího příspěvku je zřejmé, že mu čeština sedí podstatně lépe? Přece nám nebude namlouvat, že mu jde hlavně o "krajany" žijící mimo vlast. Ti nebudou ve velkém hlasovat o vstupu Česka do EU při eventuelním referendu. Kromě používání svérazné angličtiny, se Pan Slovacek systematicky vyhýbá přímo napsat o co mu skutečně jde -- což nepovažuji za fair play. Jako kdyby dával na vědomí: "Tady máte moje podklady pro úvahu -- ale, já jsem vlastně nic neřekl -- já nic, já muzikant."
    "EU and Charlemagne" vrcholí a je zakončen dlouhou citací z Hitlera. Z ní jsem nucen opět si odvodit, že podle pana Slovacka, Hitler již tehdy správně ohodnotil situaci v Evropě: Jednalo se o boj o moc, na život a na smrt mezi Němci a Židy. Obdobná situace by měla tedy charakterizovat i dnešní dění při vytváření Evropské unie?!
    Jsem rozhořčen nad tím, že jste zmíněný článek pana Slovacka bez jakékoliv poznámky uveřejnila a udivuje mě, že jsem dosud jediný, který na něj reaguje!
    Pokud se znovu setkám s článkem podobného druhu bez vyjádření redakce, budu předpokládat, že s obsahem souhlasíte a přestanu Český dialog odebírat.
    Přeji Vám hodně úspěchu ve Vaší nelehké práci. Výběr článků pro Český dialog jistě není sinekurou!