KNIHOVNA VÁCLAVA HAVLA - Vznikla nová důležitá nestátní instituce

12 2004 Aktuality česky
obálka čísla

Přestože knihovna bude působit prozatím v provizorních podmínkách ve Voršilské ulici 10 a svoje důstojné sídlo, stejně jako prostředky na jeho pořízení a zařízení zatím hledá, staví před sebe nemalé cíle.

Vznik Knihovny Václava Havla (KVH) a její poslání přiblížila tisková konference za přítomnosti bývalého prezidenta a jeho ženy. Představeni byli též další lidé s novou institucí spojení. Václav Bartuška,sám rovněž významný aktér listopadu ze studentských řad, byl jmenován ředitelem KVH. Za její iniciátory a zakladatele byli označeni Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg, bývalý hradní kancléř a sociolog Miloslav Petrusek. Kromě toho podobný úmysl na založení instituce, která by zpracovávala nepřeberné množství dokumentů, vztahujících se ke změně režimu 17. listopadu a osobě Václav Havla, mělo i několik dalších lidí, především historiků. Václav Havel tento úmysl nejprve nesdílel, ale s blížícím se výročím a přibývajícími úvahami a novinářskými články, vykládajícími události 17.11. 1989 nejrůznějšími způsoby, názor změnil. Jak se sám vyjádřil, bylo by asi škoda, kdyby ty stohy neutříděných dokumentů, které dosud skladuje doma po krabicích, nikdo odborně nezpracoval. Jsou to materiály, které už nyní, po základním utřídění, mohou sloužit historikům, studentům i veřejnosti, a které shromažďoval již od 50. let, kdy se začal angažovat ve veřejných záležitostech. Najdou se zde určitě mnohé zajímavosti, jako Havlova korespondence s význačnými osobnostmi v časech totality, kritiky jeho literárních a divadelních děl, ale i materiály dokumentující jeho působení jako prvního posttotalitního československého prezidenta a mnoho dalšího, co přímo s Havlovou osobou nesouvisí, ale je důležité pro zachování svědectví o této době.

Nejbližšími úkoly knihovny jsou:

shromáždění a postupné zpracovávání zdrojů

získání prostor pro vystavení a možnost studia těchto materiálů

a tudíž i získání finančních zdrojů pro tuto nestátní nezávislou instituci

Cíle, které si klade KVH do budoucna, jsou:

zpřístupnění dokumentů, publikací a archiválií

ediční a publikační činnost zpřístupňující dobové materiály i nové analytické studie

stipendia pro zpracování vypisovaných témat KVH

diskuzní a klubová setkání a širší fóra na témata, vážící se k poslání KVH

literární a dramatické večery připomínající tvorbu V. H. a jeho spolupracovníků

Na tiskové konferenci promluvila i Dagmar Burešová, bývalá ministryně spravedlnosti, která konstatovala, že v prvních dnech, měsících revoluce a v prvních letech po ní nám pomohlo mnoho zahraničních odborníků, právníků, státníků, specialistů – a tudíž je nyní na nás, abychom my zpřístupnili materiály o této době i pro jejich zkoumání a pro využití těmi, kterým by mohli pomoci. Zájem je zde ze strany jihoamerických nebo afrických či iráckých činitelů, kteří se taktéž potýkají s pozůstatky totalitních režimů a hledají vzory a možnosti řešení.

Největším úkolem knihovny je tudíž zpracování a zpřístupnění informací o době totality a přechodu k demokracii. V sousedních státech, též dříve příslušejících k východnímu bloku, prozatím podobná instituce nepůsobí, a jak se zakladatelé KVH domnívají, je velmi důležité, informace o našich totalitních zkušenostech předat a poskytnout i západnímu světu. Instituce vznikla již v červnu, ale teprve nyní, když se může prezentovat konkrétním počinem (vydáním knihy, viz níže), o sobě dává oficiálně vědět. Získala morální podporu jak bývalého tak současného amerického prezidenta, jakož i George Bushe seniora a hodlá působit tak trochu i po vzoru knihoven amerických prezidentů, jež jsou KVH předobrazem, i když obsah její činnosti bude přece jen trochu jiný.

Dále promluvil historik Vilém Prečan, který připravil pro vydání knihu Prague - Washington – Prague, první vydavatelský počin KVH. Kniha byla vytištěna těsně před 15. výročím 17.11.1989.

Publikace dokumentuje dění v Československu v rámci revolučního období od několika dní před 17.11. do 29.12.1989 prostřednictvím 120 telegramů zasílaných americkými zpravodaji do USA. Jsou to unikátní prameny, nezvykle brzy uvolněné ke studiu - tedy odtajněné - ministerstvem zahraničních věcí USA. Telegramy publikované jak česky, tak i v původní anglické podobě, umožňují vhled do každodenní práce velvyslanectví USA v této době. Překvapení korespondentů nad zcela neočekávaným vývojem počátečních událostí, ale i následná přesná analýza překotného dalšího vývoje jsou velmi zajímavým faktorem pro laického čtenáře i odbornou veřejnost. Svazek je uveden krátkou předmluvou Václava Havla a úvodem vydavatele, který uvádí ediční zásady, podle nichž se telegramy publikují. Kniha obsahuje dvě svébytné jazykové verze, anglickou s texty transkribovanými z kopií originálů a překladovou, českou. Úvod k české verzi je širší o pasáž týkající se problémů překladu a české terminologie amerických reálií. Knihu provázejí fotografie Pavla Štechy, který měl v listopadu a prosinci 1989 přístup k lidem vedoucím revoluci, a rovněž ukázky původních záznamů zveřejňovaných telegramů.

O knihu Prague- Washington – Prague si můžete napsat do Knihovny Václava Havla, Voršilská 10, Praha 1, tel.: +420 234 097 800 nebo +420 728 618 542, e-mail: keberlova@vaclavhavel-library.org

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012