Netradiční pohled na Edvarda Beneše

12 2004 Kultura česky
obálka čísla

Snad nejlépe poznáte a pochopíte lidi podle jejich domova a rodiny. Moderní poznání historie, a tedy i konání výjimečných lidí těží nejen z archivních pramenů a bezprostředního svědectví pamětníků, ale čerpá též z prostředí, ve kterém ta či ona osobnost žila.

O takovýto netradiční osobnostní profil československého ministra zahraničí a pozdějšího prezidenta dr. Edvarda Beneše, ale i jeho blízkých spolupracovníků Ludvíka Strimpla a Zdeňka Fierlingera, se v roce 2001 úspěšně pokusili historik Michal Kolář a režisér Vladimír Drha v dokumentu České televize „Paďousy – letní sídlo diplomatů“. Čtvrt století života manželů Benešových se odehrává na pozadí jejich vily v Sezimově Ústí, dokreslené osobními výpověďmi pamětníků a sousedů. Je to jakýsi citlivý dialog s přírodou a doznívající úcta a lidská slušnost první republiky, ale i jedinečná souhra a patrný citlivý vztah ženy a muže k dalším lidem, rostlinám a živočichům. Je to však také vyprávění o přátelství tří diplomatů, které vyústilo ve stavbu letních obydlí nad řekou Lužnicí.

V letošním roce realizovala zmíněná autorská dvojice tento originální nápad v podobě exkluzivní, převážně obrazové publikace, nazvané „Edvard Beneš v Sezimově Ústí. Vila, zahrada, domov“, kterou vydalo pražské nakladatelství Prostor. Kniha přináší více než tři sta unikátních a málo známých fotografií manželů Benešových při práci na zahradě, při koupání v řece či na lyžích, ale i ve společnosti hostů, mj. Karla Čapka, Olgy Scheinpflugové, Jana Herbena, Vlasty Buriana, Jana Masaryka; dokumentují rovněž polooficiální audience Austena Chamberlaina a Georgi Dimitrova. Soubor také obsahuje snímky světově proslulého umělce Josefa Sudka, který fotografoval prezidentovo sídlo v září a říjnu 1948.

Hana a Edvard Benešovi obdivovali venkovská stavení na jihu Francie, proto se inspirovali touto pro Táborsko tak netradiční architekturou. Celkový dojem z vily je však tradicionalistický. Dům byl postaven v letech 1930-31 podle projektu architekta Petra Kropáčka. Jeho podobu však výrazně ovlivnili sami majitelé. Z jejich podnětu byl několikrát přestavován a definitivní vzhled získal v září 1937. Poslední stavební úpravy, které nebyly k objektu příliš citlivé, proběhly v druhé polovině sedmdesátých let 20. století; v té době již nemovitost vlastnil Úřad předsednictva vlády ČSSR.

Benešovi měli zejména moderní názory na uspořádání zahrady. Realizaci svěřili přednímu znalci a propagátorovi anglosaské a americké krajinářské školy Otokaru Fierlingerovi. Architekt postupně pozemek kultivoval, aniž porušil přírodní modelaci terénu. Kromě schodišť a zdí umocňovaly rozmanitost zahradních zákoutí altány, vodní plochy a keramické vázy. Nejvýraznější stavbou parku se koncem čtyřicátých let stala hrobka Edvarda Beneše, kterou podle jeho přání vyprojektoval významný československý architekt Pavel Janák. Hrob je situován do návrší, jemuž se podle legendy říká Kazatelna, neboť zde údajně kázal mistr Jan Hus.

Prezidentský pár nezveleboval pouze své letní sídlo, zajímal se také o dění a život obyvatel městečka. Výše jmenovaná publikace obsahuje údaje o finančních částkách, které Benešovi darovali na úpravu a vybavenost obce, dokumentuje i jejich snahu propagovat Sezimovo Ústí. Vyvrací však i některé pověsti a dohady, například, že se prezident zasloužil o vybudování Baťovy továrny a dělnické kolonie.

Kniha přináší stavební plány a četné fotografie interiérů i exteriérů vily, ale též rozlehlé zahrady. Mezi pozoruhodné snímky náleží i letecké záběry na tři letní sídla v Sezimově Ústí z let 1931-37. Kolář a Drha zprostředkovali slovem i obrazem pohled do soukromí dr. Edvarda Beneše a jeho jihočeskou vilu zařadili do kontextu meziválečné československé architektury. O erudici autorské dvojice svědčí množství citovaných pramenů a pečlivý výběr fotografií, které získali v prestižních archivech a muzeích.

Publikace vytištěná na křídovém papíře a v plátěné vazbě působí elegantním a nevšedním dojmem. Díky grafické úpravě, o kterou se zasloužila Markéta Jelenová, se může stát pěkným vánočním dárkem. Knihu lze objednat na adrese nakladatelství Prostor, Týnská 21, 110 00 Praha 1 nebo na www.prostor-nakladatelstvi.cz.

PhDr. Jaroslav Veteška

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012