Slovo šéfredaktorky - Václavovy a Palachovy děti

10 2004 Slovo redakce česky
obálka čísla

Dnes je státní svátek 28. září. Vzpomínáme na světce Václava, vévodu české země, ku kterému se občas utíkáme v časech zlých. Kterého jsme si za více než tisíc let možná až příliš zidealizovali. Ale to nevadí, ideály potřebujeme.

Právě jsem se vrátila z Václavského náměstí. Myslbekova socha sv. Václava na koni je omotána plachtou, je v rekonstrukci. Zato dole na Můstku se snaží kolemjdoucí po celý den oslovovat Palachovy děti. Nevěděla jsem o nich mnoho, když jsem přicházela, ale zajímavé je, že jsem si cestou v metru četla poslední Zpravodaj (časopis Čechů a Slováků ve Švýcarsku), kde se píše o setkání u pomníku Jana Palacha ve Vevey. Početná skupina krajanů tam přišla na ,,Černý srpen" (21.) uctít památku mladého studenta, který se v roce 1969 zapálil (poblíž svatováclavské sochy) a uhořel na protest lhostejnosti občanů v probíhající ,,normalizaci" po obsazení Československa sovětskými vojsky.

Mnoho lidí v té době z této země odešlo do zahraničí, byla to další velká vlna uprchlíků od roku 1949. Nešlo jim už tak o život a bytí jako zmíněným, ale nechtěli žít se shrbenými zády před komunistickými kariéristy, kteří se dostávali k moci.

A podobně nechtějí žít dnešní Palachovy děti, další protestní organizace (vedle dřívějších Děkujeme, odejděte, Impuls 98 aj.). Ve svém programu STOP KOMUNISMU žádají: - Postavení komunistické strany mimo zákon a to z těchto důvodů:

- Dodnes nebyly řádně vyšetřeny a potrestány komunistické zločiny

- Nesouhlasíme s přítomností bývalých příslušníků komunistické strany ve vládních úřadech a vysokých funkcích v institucích této země

- Znepokojuje nás přítomnost komunistických poslanců v Evropském Parlamentu a jejich současné volební preference do Parlamentu ČR.

- Nevěříme, že stejní lidé, kteří pamatují 50., 60. léta a.normalizaci a stále stojí v čele této strany, vybudují novou komunistickou stranu bez její minulosti.

Dodám jen, že si nemyslím ani to, že i jiné současné strany něco vybudují. Nebo jsem celých 15 let slepá a nevidím ty jejich úžasné výsledky? Vidím jen to, že tzv. pravice se celá léta chová naprosto levě a všichni ze všech stran se rvou o korýtka (řečeno velmi slušně), přičemž házejí špínu na své ,,nepřátele", jak by se napsalo dříve. Nechali rozkrást republiku a nechali na svobodě zločince. Denodenně lžou a kradou. Jsou i výjimky jak v horní tak dolní komoře Parlamentu, ale ty to mají setsakramentsky těžké. Viz např. pana Kořistku, který se nechal napojit na detektor lži a když byl výsledek pro něj kladný, označili to jeho odpůrci jako manipulaci. Ale oni detektor odmítli - proč asi? (Tvrdili, že si jeli s panem Kořistkou popovídat do Ostravy o fotbale, cha, cha.)

Kdybych se před pár dny nevrátila plná krásných laskavých a milých zážitků z Náchoda, kde byla veliká konference na počest osmdesátin Josefa Škvoreckého (viz str. 8 a 9), bylo by mi asi hodně nevolno od žaludku. Takhle se v myšlenkách vracím do Náchoda a snažím si ty hezké momenty ještě chvíli udržet. Palachovy děti mne potěšily. Jsou mladé a mají odvahu. Pozvali na Václavák i Vladimíra Hučína, který jako jeden z mála bojuje už léta proti výše zmíněným (patřičné slovo pro bezskurpulózní ,,lidi“ si dosaďte sami). Případ Hučín je ukázkovou karikaturou současného práva. Byl členem BIS a protože již za totality bojoval proti komunistům a estébákům, když se tito stále více a více drali k moci i v BIS a podobných složkách, začal na ně poukazovat. V tu ránu byl ve vězení. A jeho soud se táhne, je neveřejný, ačkoliv všechno kolem něho je zveřejněno na www.hucin.cz. Hrozí mu prý deset let (za co?). Občané z celé ČR jezdí protestovat na soud v Přerově, kde se zřejmě soudci a soudní zástupci chovají neuvěřitelným způsobem. Starou a nemocnou paní Zdenu Mašínovou, která je podle zákona přísedící u soudu, například při minulém jednání násilím vyvlekli ze soudní síně! Grosstapo – tak je všeobecně nazývána parta kolem nynějšího premiéra. Vzpomeňme, jak před časem v televizním ,,Kotli“ jako ministr vnitra na námitku co se kolem pana Hučína děje, odpověděl cosi v tom smyslu, že ,,to se ještě budete divit, co bude s tím Hučínem...“ On si dovolil předjímat soudní závěry a vlastně tím naznačit, že ,,my jsme tady od toho, abychom rozhodli, co a jak se rozhodne,“ že? Teď přidává policistům 8 tisíc zatímco učitelům jenom 2 tisíce. To není policejní stát? - Je!

Pan Čestmír Hofhanzl, bývalý poslanec, napsal zajímavou úvahu o tom, jak se Stanislav Gross dostal k moci. Odmítl různé novinové články s vysvětlením, že mladý chlapec, který neudělal ani dobře zkoušky na mašinfíru, má rychlovku právnické fakulty (není ani první ani poslední, že?) a od svých dvaceti let stoupá jen a jen vzhůru. Proč? Protože má dobrou image a protože je dostatečně hloupý na to, aby přijal roli nastrčené loutky, za jejíž provázky tahají bývají estébáci, komunisté a jiní bezcharakterní gauneři.

Má kolem sebe spoustu nohsledů, kteří mu jsou věrni, neboť se jim dobře daří. Rozdává ,,trafiky“ - dost nechápu, jak se může takový mladý, docela pohledný a zřejmě ne úplně blbý Tvrdík zesměšnit tím, když přijme jako ,,trafiku“, místo ředitele ČSA, ačkoliv o tom nemá ani páru jstejně jako o angličtině, bez níž se v roli ředitele aerolinek může jevit jen směšným. A co ten chudák dosud braný jako sice nemotorný, ale přece jen poctivě snaživý Špidla? Též bez dobré znalosti angličtiny (umí francouzsky) rád přijal vyhazov ze stranického vedení s tím, že vezme zavděk ,,trafikou“ v Bruselu, kde bude spolupachatelem dalších socialistických nesmyslných (řekla bych zákonů či novel) ale pravdivě řečeno brzd na ekonomickém vývoji. Kam se poděla hrdost chlapů na to, že sami něco vytvoří?... Novinářka Jana Lorencová, která se již léta zabývá tzv. investigativní či pátrací žurnalistikou, dosáhla toho, že jí byl v TV odvysílán publicistický pořad a nedávno v noci (proč až tak pozdě?) v rádiu rozhovor a pohovor s posluchači. Tato odvážná žena šla po kauze lehkých topných olejů. I ukázalo se, že jedním z hlavních viníků, na jejichž hamižné cestě bylo zavražděno 17 osob a ukradeno na 60 miliard korun (to je 60krát tisíc miliónů!) je bývalý ministr Jan Kočárník, který zamezil přijetí zákona o tom, že se bude platit daň jak z nafty, tak z lehkých topných olejů. A jak je možné, že tento absurdní zákon byl sněmovnou přijat, ptali se posluchači. ,,No, protože každý, ale úplně každý, je podplatitelný,“ řekla Jana. Tedy jinými slovy, celá sněmovna byla zkorumpovaná a nechala rozkrást ty miliardy a zavraždit 17 lidí?

Je to dost šílená představa, v jaké zemi to po patnácti letech od ,,sametu“ žijeme.

Eva Střížovská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012