Slavnostní vysvěcení praporu

9 2004 Dějiny česky
obálka čísla

Město Náchod k 750. výročí první písemné zmínky slavnostně světilo a vyvěšovalo u příležitosti Vavřinecké poutní mše v neděli 8. srpna 2004 v kostele sv. Vavřince prapor.

V pondělí 9. srpna 2004 uplynulo 750 let od vydání listiny, v níž se poprvé objevuje jméno Náchoda v souvislosti s jeho prvním známým držitelem a jistě i zakladatelem panem Hronem z Náchoda, jehož písemné prameny dokládají v letech 1241 – 1289. Originál listiny bohužel neexistuje, dochoval se alespoň její opis na poslední straně nábožensko-filozofického kodexu Super cantica canticorum, který vznikl v břevnovském klášteře. Opat Martin I. (1253 – 1278) jí pověřuje jistého Útěcha („fidelo nostro Vtehoni" – „našeho věrného Útěcha") založením (lokací) vsi na místě „lesa náležejícího k Polici kolem říčky Srbská" (v latinském textu Zribsca, dnes Židovka, levý přítok Metuje severně od Hronova), „která je hranicí kláštera a statků pana Hrona z Náchoda" („quod est meta monasterii et bonorum domini Gron de Nachod"). (Takřka s jistotou je to Nízká Srbská, která až do roku 1848 patřila k polickému panství).

Text listiny, která je vlastně smlouvou mezi břevnovským opatem a jeho lokátorem, dokládá, že jméno pana Hrona proniklo do povědomí jeho sousedů již několik let poté, co ho český král Václav I. pověřil kolonizací dosud neosídleného území severně od Starého Města nad Metují. Nepřímým dokladem existence rozvíjejícího se Náchoda jako sídliště městského charakteru je listina ze 6. září 1253, jíž „mladý" král Přemysl Otakar II. na žádost téhož opata Martina přeložil středeční trh z benediktinského Provodova, jemuž zřejmě začínal Náchod konkurovat, právě do Police nad Metují.

Město Náchod již od 14. století řídila městská rada. Z jeho první poloviny asi pochází nejstarší dochovaný typář městské pečeti, v jejímž pečetním obraze je právě městská brána s dvěma věžemi po stranách a štítkem s českým dvouocasým lvem nad ní. Tento pečetní obraz nejpozději do konce 15. století přešel do městského znaku. Používal-li Náchod tehdy prapor, není známo, i když není vyloučeno, že pečetní znamení se mohlo objevit na praporci, pod nímž šli do boje příslušníci městské hotovosti za husitství i později, např. v 16. století za tureckých válek. Teprve ve druhé polovině třicátých let 20. století podle zákona z roku 1936 mělo město získat prapor o dvou pruzích, horním bílém a dolním modrém, jež vycházely ze základních tinktur městského znaku, modrého štítu a stříbrné hlavní heraldické figury – brány. V souvislosti s přípravou oslav 750. výročí první písemné zmínky o Náchodě se doklad o udělení tohoto praporu nepodařilo nalézt. Vedení města dospělo k tomu, že by bylo neúčelné obnovovat platnost praporu, který se shoduje s prapory nejméně šesti měst v České republice, dvou čtvrtí hlavního města Prahy a dvou slovenských měst. Proto v květnu 2003 vyhlásilo anketu, do níž bylo zařazeno celkem devět variant návrhů (včetně nedoloženého praporu) čtyř autorů na městský prapor. Vítězně z ní vyšla varianta č. 5, návrh Mgr. Jana Tůmy, odborného pracovníka Regionálního muzea Náchod, kterou rada města potvrdila a zastupitelstvo města posléze 24. června 2003 schválilo. Dne 5. února 2004 převzali starosta ing. Oldřich Čtvrtečka a místostarostka ing. Pavla Maršíková v Parlamentu ČR, rozhodnutí o udělení praporu městu Náchodu.

Modrý list praporu vychází z barvy štítu městského znaku, jehož hlavní figurou je stříbrná městská hradební zeď se dvěma věžemi a otevřenou bránou s povytaženou mříží. Brána také symbolizuje vstup do země na hranicích v letech 1742 – 1945 česko-pruských a česko-německých, od roku 1945 česko-polských.

PhDr. Ladislav Hladký, CSc.
– Regionální muzeum Náchod

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012