Navštivte s námi Libri Prohibiti

Pokud zavítáte do Prahy a zajímáte se o samizdatovou a exilovou literaturu, knihy, časopisy, noviny a jiné tisky, určitě se zastavte na Senovážném náměstí 2 v Praze 1 (1. patro, pondělí až čtvrtek od 13 do 17 hodin). Sledujte také program MČK, protože v říjnu chystáme v Libri Prohibiti společnou návštěvu s výkladem ředitele pana Gruntoráda.
V současnosti má knihovna Libri Prohibiti i audiovizuální oddělení. Je zde celkem 22000 knihovních jednotek a více než 1700 titulů periodik.
Pracovníci knihovny také sami vydali několik pozoruhodných publikací, týkajících se exilových periodik, Charty 77 apod.
Jak jsme již před časem informovali, knihovna „zakázaných knih" vznikla z potřeby soustředit na jednom místě a zpřístupnit veřejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatelů a zaplnit tak jedno z bílých míst naší nedávné historie. Aby tato služba veřejnosti mohla být poskytována, musí být knihovna soukromá a nezávislá.
Základem knihovny byla aktivita bývalého disidenta Jiřího Gruntoráda a jeho archivní exempláře samizdatové edice Popelnice. V roce 1991 byla založena Společnost Libri Prohibiti. Mezi zakládajícími členy jsou mj. spisovatelé Vávlav Havel, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zdeněk Urbánek, Ludvík Vaculík, dále rektor emeritus UK Radim Palouš, Vilém Prečan, Pavel Tigrid, Ivan Havel.
Před nedávnem převzal Jiří Gruntorád za Libri Prohibiti v Senátu ČR Cenu Společnosti pro vědy a umění.
Knihovnu si také můžete přiblížit na webových stránkách: www.libpro.cts.cuni.cz
-es-Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad