Československé legie v Rusku výstava v galerii Artforum, Valdštejnská 14, Praha 1

7-8 2004 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

V dubnu 1920, kdy z vladivostockého přístavu vyplul anglický parník Titan jako 21 lodní transport na palubě s por. ruských legií Janem Hejlem, uplynulo 84 let. Za toto dlouhé období byly legie po zásluze slaveny i legendarizovány, na 40 let vymazány z československých dějin a v dnešní době historiky reálně hodnoceny. Jedno je však jisté: na začátku byly boje legií a na konci vznik samostatného Československého státu. Z hlediska světového válečného konfliktu, odehrávajícího se v jiné části světa, měly boje čs. legií v Rusku menší význam. Byly pro nás důležité něčím jiným: po třech stoletích stály bezprostředně a nezastupitelně za vznikem svobodného Československého státu. Českoslovenští legionáři bojující v Rusku a na frontách první světové války v Evropě byli prvními vítěznými vojáky od husitských bitev. V roce 1917 napsal vůdce československé revoluční akce v zahraničí prof. Masaryk: „Válka Čechovi není účelem, jen prostředkem, zabezpečujícím naši národní samostatnost. Chceme, musíme býti samostatnými. Proto bojujeme na straně spojenců, neboť oni proti německému pangermanismu prohlásili za cíl války samostatnost všech národů, i menších a malých. Bojujeme pro samostatnost českého a slovenského lidu, bojujeme za svobodu Evropy a lidstva."

V prostorách galerie Artforum – Jazzová sekce, Valdštejnská 14, probíhá v těchto dnech výstava, která si tyto skutečnosti plně uvědomuje. Jan Hejl, poručík československých legií v Rusku, zanechal ve svém archivu i obrovské album s 1.200 fotografiemi, které unikátním způsobem dokumentují boj o naši národní samostatnost. Major dr. Petr Hofman z historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu napsal: „Na snímcích je zachycen vskutku reprezentativní průřez významných událostí z působení čs. dobrovolnických jednotek v Rusku, dokumentuje však také onu málo doceňovanou všední každodennost života našich legionářů v průběhu válečných let. Z hlediska vlastního záměru je podstatné, že několik set fotografií nebylo dosud publikováno a širší veřejnosti jsou tedy neznámé. Přitom právě mnohé z nich patří k unikátům, které velice působivě dokládají lidský rozměr snah našich předků v boji za získání státní a národní samostatnosti."

Na padesáti tabulích s mnoha fotografiemi a historicky dopodrobna zasvěcujícím komentářem se před návštěvníkem výstavy odvíjí příběh poručíka legií Jana Hejla na pozadí všech významných událostí v životě a v bojích čs.dobrovolníků v Rusku. Vidíme snímky Jana Hejla a jeho přátel, vysokých představitelů čs.legií, kteří tak měli přístup k získávání nej-unikátnějších fotografií. Uvědomujeme si, že fotografie jsou takřka devadesát let staré a že většina z nich byla fotografována ze stativu na skleněné destičky. Na fotografiích je mimo jiné zachycena slavnostní přísaha na prapor České družiny 28. září 1914 na Sofijském náměstí v Kyjevě, slavná bitva u Zborova, unikátní fotografie prof. Masaryka při jeho okružních cestách po československých posádkách a zajateckých táborech, jeho návštěva v Kyjevě u Odbočky Čs. národní rady a u raněných v bitvě u Zborova. Na mnoha desítkách fotografií jsou na výstavě zachyceny boje a tažení čs. legií po vyhlášení války bolševické vládě a celá legendární anabáze od města Penzy až do Vladivostoku i zřízení protiněmecké fronty na Volze a její vojenské a politické osobnosti. Fotografie dále dokumentují nejpodstatnější události např. důležitá setkání se spojenci, vojenské přehlídky a slavnosti, portréty nejvyšších československých, ruských i spojeneckých velitelů. Výstava končí příjezdem legií do Prahy a slavnostní přehlídkou 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi na Václavském náměstí dne 21. ledna 1920.

Českoslovenští legionáři se probojovali od Volhy ve středním Rusku až k Tichému oceánu. Pět měsíců drželi frontu dlouhou 1.400 km a 31. srpna 1918 spojením Východní a Západní skupiny ovládli v Olovjanné na mandžuské hranici transsibiřskou magistrálu v délce 8.500 km, bojovali proti desetkrát početnějšímu nepříteli a na Sibiři při bojích stačili vytvořit služby, dílny, zpracovat ukořistěný válečný materiál, opravovat železnice, mosty, zachránit tisíce osob a majetku (řádově za miliardy), postavit se proti německo-bolševickému vpádu a dali možnost novému vzkříšení ruské armády. Nebylo toho málo. Celý svět na československé legie pohlížel s úctou. Pro dnešní dobu platí: je nanejvýš nutné, aby občané této země i Češi žijící v zahraničí znali historii Československého a Českého státu. Bez těchto znalostí a našeho vědomí o minulosti bude ohrožena myšlenka, na které je každý civilizovaný stát budován. Probíhající výstava se o to v malé míře snaží.

Alexander Hejl
autor projektu
(vnuk poručíka Jana Hejla, jehož cestu výstava dokumentuje)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012