Děkujeme Vám, pane prezidente Reagane!

7-8 2004 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

V dnešní povrchní době jsme poněkud opomněli poděkovat a zamyslet se nad odkazem Ronalda Wilsona Reagana – čtyřicátého prezidenta Spojených Států Amerických.. Narodil se 6. února 1911, skonal 5. června 2004.

Kdo sledoval 11. června přímý přenos ČT 1 z jeho pohřbu ve Washingtonu, s vynikajícím komentářem Tomáše Klvaňi a Zděnka Velíška, pochopil a uvědomil si, kým byl R. W. Reagan. Věřím, že přesvědčil i pana Plesla z LN, který tento přenos ve svém článku předem odsuzoval. Náš pan prezident těsně po pohřbu prohlásil o zesnulém v Radiožurnálu – „Byl to herec a snílek." Opět se snažil svoji malost „zvětšit" velikostí jiných, podobně jako kritikou TGM. Nepochybujme o tom, kde by v USA skončil, kdyby si tam dovolil veřejně prohlásit, že pojem „špinavé peníze" nezná.

Po dlouhém čase jsme mohli vnímat hodnoty, které z našeho života skoro vymizely a s nimi i schopnosti jejich vnímání. Pokusím se těm, kdo jej tolik neznali, těmito řádky R. W. Reagana více přiblížit a představit pomocí výběru textů z tisku, jeho názorů, myšlenek a vzpomínek jeho blízkých přátel.

„Američané Reagana milovali a protože mu věřili, zvolili jej i podruhé (jednalo se o jedno z největších volebních vítězství v historii USA). Dal jim zcela jasně najevo, že nezáleží na společenském postavení, rase, problémech v dětství, chudobě ani byrokracii, protože to jediné, na čem skutečně záleží, jsou pouze a jen oni sami. Že pokud budou chtít, mohou své životy od základu změnit."

„Byl náruživým antikomunistou který byl přesvědčen o tom, že pokud by lidé z komunistického světa měli tu možnost, okamžitě by komunistické systémy ve svých zemích svrhli, a tak dělal vše pro to, aby tuto možnost dostali."

„Postupoval vždy v souladu s typicky americkým krédem: „Braň svou zemi, ceň si své rodiny, snaž se na sobě pracovat, řekni vládě, ať ti přestane dýchat na záda, a dej tyranům najevo, že si na tebe mají dávat pozor."

„Ronald Reagan se stal propagátorem základních myšlenek, které se setkaly s úspěchem, zejména proto, poněvadž v dnešním světě je vše příliš komplikované. Všechno co řekl, zakořenilo hluboko v srdcích amerických občanů." George P. Shultz – Reaganův ministr zahraničí.

Proslulý je „střet" Reagana s jedním mládencem, který mu vyčítal: „Vy nám nikdy nemůžete rozumět, protože jste nevyrůstali v éře dobývání vesmíru, tryskových letadel a počítačů." Reagan s klidem opáčil: „Máte úplnou pravdu. Tyhle věci my jsme ve vašem věku neměli. My jsme je ovšem vynalezli."

První guvernérské volební období zakončil Reagan s rekordní oblibou 78%. V roce 1970 dosáhl triumfálního znovuzvolení. Věnoval se hlavně hrozivému zneužívání sociálních dávek. Zde se ale stalo něco, co si lze v českých podmínkách jen těžko představit. Za Reaganem totiž přišel šéf demokratických poslanců v kalifornském parlamentu Robert Moretti a prohlásil: „Guvernére, nemám rád vás a vím, že vy nemáte rád mě, ale nemusíme se milovat, abychom mohli na některých věcech spolupracovat. A jestli skutečně chcete něco udělat, tak si sedněme a udělejme to." Tak se za Reagana v Kalifornii podařilo změnit sociální systém, který zneužívali i ti nejbohatší. Rozpočet ušetřil miliardu dolarů a opravdu potřebným se přitom zvýšily příjmy o 43%.

„Recese je, když o práci přijde váš soused. Krize je, když ztratíte práci vy. A oživení nastane, když přijde o práci Jimi Carter," (nenapadá vás také asociace? prohlásil v televizní debatě se svým protivníkem, která mu vyhrála zásadní demokratickou baštu – New York. S veřejností komunikoval a snažil se jí vysvětlit o co mu jde. Rád a co nejhojněji odpovídal na dopisy Američanů. Často telefonoval příbuzným obětí, zraněným policistům a vojákům. Vybral si schopné spolupracovníky, kterým vytyčil úkoly a zbytek nechal na nich.

„Komunismus stojí na špatné straně, a je proto odsouzen k zániku. Ten se odehrává právě teď, před našima očima. Demokracie a svoboda zvítězí."

12. června 1987 stál Donald Reagan před berlínskou zdí a zaklínal svého protivníka: „Hledáte-li mír a prosperitu pro Sovětský svaz a střední Evropu, přijďte sem, pane Gorbačove. Strhněte tuto zeď!"

O dva a půl roku později k tomu skutečně došlo.

„Do historie chci vstoupit jako prezident, který vrátil Američanům víru v sebe samé," Reagan vrátil ochabujícím Američanům do rukou otěže jejich osudu i osudu celého světa. Ať už to pro nás pro všechny znamená cokoli. Tolik z Respektu č. 13 – Jiří Sobota a Erik Tabery.

Dovolím si doporučit knihu od Peggy Noonanové: „Když kraloval charakter", kde bývalý americký velvyslanec v Praze Craig Robert Stapleton píše: „Prezidentské životopisy často odradí potenciální čtenáře svou objemností, nezáživným stylem a množstvím poznámek a odkazů určených profesionálním historikům. U knihy kterou držíte v rukou je tomu jinak." Mohu jen potvrdit!

Patřil jsem k prvním, kteří v Praze na velvyslanectví podepisovali kondolenční knihu k úmrtí čtyřicátého prezidenta Spojených Států Amerických. Byl to pro mne neskutečným zážitkem a ctí. Na úvodní straně kondolenční knihy byl tento text:

„Nechť už o mně dějiny řeknou cokoliv až zde nebudu, doufám že jsem zapůsobil na Vaše nejniternější naděje a ne na Vaše nejhorší obavy; spíše na Vaši důvěru, než na Vaše pochyby. Můj sen je, aby se Vaše cesta před Vámi otvírala světlem svobody, která Vaše kroky vede a že se chopíte každé příležitosti tuto cestu posilovat." Ronald Wilson Reagan

Schopnost vnímat tyto pozitivní hodnoty, které ctil, připomínal a udržoval prezident R. W. Reagan je nám od přírody daná. Nejsou-li tyto hodnoty společností pěstovány a udržovány a zaváděny jsou hodnoty opačné, ztrácí společnost schopnost tyto hodnoty vnímat, uznávat a rozeznávat. Nemravné vnímá jako „mravné", přestává rozlišovat, protože jiné nezná, nemůže porovnávat.

Proto také většina národa dnes zcela „přirozeně" odsuzuje skupinu bratří Mašínů (www.bratri-masinove.cz) a „spravedlivě" se rozhořčuje a zabraňuje, včetně stejně postižené většiny politiků, jejich vyznamenání. Tito lidé patří do učebnic jako vzory charakterních osobností a vlastenců. Ctící vyšší mravní řád, bránící a obhajující hodnoty, které z naší společnosti byly komunisty doslova vyhubeny. Dnes v ní zoufale chybí. Bez obnovy morálky a mravnosti nemá žádná společnost budoucnost. Nepřežije, rozplyne se, tím spíše jde-li o malý stát jakým je Česká republika. Hledejme nové Reagany, Mašíny, Hučíny (www.hucin,com), buďme vytrvalí a nezapomínejme co je to komunismus, kdo byli a jsou komunisté a čeho jsou schopni. Je to na nás občané – příště už nám pan Reagan pomáhat nebude! Požadujme mimořádné volby!

Jan Šinágl

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012