Děkujeme Vám, pane prezidente Reagane!

V dnešní povrchní době jsme poněkud opomněli poděkovat a zamyslet se nad odkazem Ronalda Wilsona Reagana – čtyřicátého prezidenta Spojených Států Amerických.. Narodil se 6. února 1911, skonal 5. června 2004.
Kdo sledoval 11. června přímý přenos ČT 1 z jeho pohřbu ve Washingtonu, s vynikajícím komentářem Tomáše Klvaňi a Zděnka Velíška, pochopil a uvědomil si, kým byl R. W. Reagan. Věřím, že přesvědčil i pana Plesla z LN, který tento přenos ve svém článku předem odsuzoval. Náš pan prezident těsně po pohřbu prohlásil o zesnulém v Radiožurnálu – „Byl to herec a snílek." Opět se snažil svoji malost „zvětšit" velikostí jiných, podobně jako kritikou TGM. Nepochybujme o tom, kde by v USA skončil, kdyby si tam dovolil veřejně prohlásit, že pojem „špinavé peníze" nezná.
Po dlouhém čase jsme mohli vnímat hodnoty, které z našeho života skoro vymizely a s nimi i schopnosti jejich vnímání. Pokusím se těm, kdo jej tolik neznali, těmito řádky R. W. Reagana více přiblížit a představit pomocí výběru textů z tisku, jeho názorů, myšlenek a vzpomínek jeho blízkých přátel.
„Američané Reagana milovali a protože mu věřili, zvolili jej i podruhé (jednalo se o jedno z největších volebních vítězství v historii USA). Dal jim zcela jasně najevo, že nezáleží na společenském postavení, rase, problémech v dětství, chudobě ani byrokracii, protože to jediné, na čem skutečně záleží, jsou pouze a jen oni sami. Že pokud budou chtít, mohou své životy od základu změnit."
„Byl náruživým antikomunistou který byl přesvědčen o tom, že pokud by lidé z komunistického světa měli tu možnost, okamžitě by komunistické systémy ve svých zemích svrhli, a tak dělal vše pro to, aby tuto možnost dostali."
„Postupoval vždy v souladu s typicky americkým krédem: „Braň svou zemi, ceň si své rodiny, snaž se na sobě pracovat, řekni vládě, ať ti přestane dýchat na záda, a dej tyranům najevo, že si na tebe mají dávat pozor."
„Ronald Reagan se stal propagátorem základních myšlenek, které se setkaly s úspěchem, zejména proto, poněvadž v dnešním světě je vše příliš komplikované. Všechno co řekl, zakořenilo hluboko v srdcích amerických občanů." George P. Shultz – Reaganův ministr zahraničí.
Proslulý je „střet" Reagana s jedním mládencem, který mu vyčítal: „Vy nám nikdy nemůžete rozumět, protože jste nevyrůstali v éře dobývání vesmíru, tryskových letadel a počítačů." Reagan s klidem opáčil: „Máte úplnou pravdu. Tyhle věci my jsme ve vašem věku neměli. My jsme je ovšem vynalezli."
První guvernérské volební období zakončil Reagan s rekordní oblibou 78%. V roce 1970 dosáhl triumfálního znovuzvolení. Věnoval se hlavně hrozivému zneužívání sociálních dávek. Zde se ale stalo něco, co si lze v českých podmínkách jen těžko představit. Za Reaganem totiž přišel šéf demokratických poslanců v kalifornském parlamentu Robert Moretti a prohlásil: „Guvernére, nemám rád vás a vím, že vy nemáte rád mě, ale nemusíme se milovat, abychom mohli na některých věcech spolupracovat. A jestli skutečně chcete něco udělat, tak si sedněme a udělejme to." Tak se za Reagana v Kalifornii podařilo změnit sociální systém, který zneužívali i ti nejbohatší. Rozpočet ušetřil miliardu dolarů a opravdu potřebným se přitom zvýšily příjmy o 43%.
„Recese je, když o práci přijde váš soused. Krize je, když ztratíte práci vy. A oživení nastane, když přijde o práci Jimi Carter," (nenapadá vás také asociace? prohlásil v televizní debatě se svým protivníkem, která mu vyhrála zásadní demokratickou baštu – New York. S veřejností komunikoval a snažil se jí vysvětlit o co mu jde. Rád a co nejhojněji odpovídal na dopisy Američanů. Často telefonoval příbuzným obětí, zraněným policistům a vojákům. Vybral si schopné spolupracovníky, kterým vytyčil úkoly a zbytek nechal na nich.
„Komunismus stojí na špatné straně, a je proto odsouzen k zániku. Ten se odehrává právě teď, před našima očima. Demokracie a svoboda zvítězí."
12. června 1987 stál Donald Reagan před berlínskou zdí a zaklínal svého protivníka: „Hledáte-li mír a prosperitu pro Sovětský svaz a střední Evropu, přijďte sem, pane Gorbačove. Strhněte tuto zeď!"
O dva a půl roku později k tomu skutečně došlo.
„Do historie chci vstoupit jako prezident, který vrátil Američanům víru v sebe samé," Reagan vrátil ochabujícím Američanům do rukou otěže jejich osudu i osudu celého světa. Ať už to pro nás pro všechny znamená cokoli. Tolik z Respektu č. 13 – Jiří Sobota a Erik Tabery.
Dovolím si doporučit knihu od Peggy Noonanové: „Když kraloval charakter", kde bývalý americký velvyslanec v Praze Craig Robert Stapleton píše: „Prezidentské životopisy často odradí potenciální čtenáře svou objemností, nezáživným stylem a množstvím poznámek a odkazů určených profesionálním historikům. U knihy kterou držíte v rukou je tomu jinak." Mohu jen potvrdit!
Patřil jsem k prvním, kteří v Praze na velvyslanectví podepisovali kondolenční knihu k úmrtí čtyřicátého prezidenta Spojených Států Amerických. Byl to pro mne neskutečným zážitkem a ctí. Na úvodní straně kondolenční knihy byl tento text:
„Nechť už o mně dějiny řeknou cokoliv až zde nebudu, doufám že jsem zapůsobil na Vaše nejniternější naděje a ne na Vaše nejhorší obavy; spíše na Vaši důvěru, než na Vaše pochyby. Můj sen je, aby se Vaše cesta před Vámi otvírala světlem svobody, která Vaše kroky vede a že se chopíte každé příležitosti tuto cestu posilovat." Ronald Wilson Reagan
Schopnost vnímat tyto pozitivní hodnoty, které ctil, připomínal a udržoval prezident R. W. Reagan je nám od přírody daná. Nejsou-li tyto hodnoty společností pěstovány a udržovány a zaváděny jsou hodnoty opačné, ztrácí společnost schopnost tyto hodnoty vnímat, uznávat a rozeznávat. Nemravné vnímá jako „mravné", přestává rozlišovat, protože jiné nezná, nemůže porovnávat.
Proto také většina národa dnes zcela „přirozeně" odsuzuje skupinu bratří Mašínů (www.bratri-masinove.cz) a „spravedlivě" se rozhořčuje a zabraňuje, včetně stejně postižené většiny politiků, jejich vyznamenání. Tito lidé patří do učebnic jako vzory charakterních osobností a vlastenců. Ctící vyšší mravní řád, bránící a obhajující hodnoty, které z naší společnosti byly komunisty doslova vyhubeny. Dnes v ní zoufale chybí. Bez obnovy morálky a mravnosti nemá žádná společnost budoucnost. Nepřežije, rozplyne se, tím spíše jde-li o malý stát jakým je Česká republika. Hledejme nové Reagany, Mašíny, Hučíny (www.hucin,com), buďme vytrvalí a nezapomínejme co je to komunismus, kdo byli a jsou komunisté a čeho jsou schopni. Je to na nás občané – příště už nám pan Reagan pomáhat nebude! Požadujme mimořádné volby!
Jan ŠináglHow to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad