Čestný doktorát

Profesoru J. E. Stiglitzovi udělila Univerzita Karlova letos v červnu. Jeho akademická kariéra začala v roce 1969, kdy byl už v 26 letech jmenován profesorem na slavné Yaleově univerzitě. Nyní je profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě, členem Brookingského institutu a profesorem na Columbijské univerzitě v USA.
    Jako badatel světového významu byl spolutvůrcem nového odvětví teoretické ekonomie -- ekonomie informací. Je též jedním ze zakladatelů teorie nežádoucího výběru a morálního hazardu, které se později staly základem moderní interpretace fungování tržních mechanismů. V období 1993 -- 97 byl nejprve členem a pak předsedou Rady ekonomických poradců prezidenta Clintona. V ;letech 1997 -- 99 byl viceprezidentem Světové banky. Důležité jsou zásluhy profesora Stiglitze o revizi strategií transformace bývalých komunistických zemí na tržní ekonomiky. Od roku 1991 několikrát navštívil Českou republiku, a to nejen z pozice představitele některého vysokého úřadu, ale také jako člen ekonomické akademické obce.
    Při udělení čestného doktorátu zdůraznil děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy prof. Lubomír Mlčoch význam výsledků analýzy tržních selhání v oblastech ekologie, zdravotnictví, vzdělávání a výzkum, kde ničím neomezované trhy bývají zdrojem neefektivností. V ;těchto případech doporučuje profesor Stiglitz opatření, která mohou situaci v ;uvedených oblastech výrazně zlepšit. Profesor Stiglitz svým konáním dokázal, že největší význam pro něho má akademická svoboda, které se může těšit na amerických univerzitách. Ve Světové bance měl nekonvenční názory na řešení nejdůležitějších problémů, např. asijská krize. Rovněž přísně kritizoval Mezinárodní měnový fond.
    Ve své přednášce v České národní bance v loňském roce, která se konala při příležitosti Výročního zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu uvedl, že jím doporučovaná opatření by byla účinnější a citlivější.
    Platy profesorů ekonomie na prestižních amerických univerzitách jsou vysoké, ale ve srovnání s platy ve Světové bance jsou nízké. Profesor Stiglitz volil akademickou svobodu. V konzumní společnosti je takovéto rozhodnutí spíše výjimkou.