Leoš Janáček

Nejkrásnější místo republiky! Kraj krásný, lid tichý, nářečí měkké jak bys máslo krájel.
Tak se o místě poblíž svého rodiště v posledním roce života vyjádřil hudební skladatel Leoš Janáček. Nechte v sobě rozeznít břeskné tóny úvodní fanfáry Janáčkovy Sinfonietty a pojďte s námi po uměleckých stopách do Lašska.
Nejprve se zastavme v městečku Štramberk. To je to místo, které Mistr nazval nejkrásnějším místem republiky. Sami se přesvědčíte, zda tento příměr není nadnesený. Ať přicházíte z kterékoli světové strany, vždycky musíte pěkně do kopce. Nečekaně vás sevře úbočí Bílé Hory a Kotouče a už vás cesta vede mezi malebné karpatské domy – roubené chalupy s vysokými kamennými podezdívkami. Svažité úpravné náměstí s kostelem sv. Jana Nepomuckého, kašnou a barokními domy tvoří ovál, kterému dominuje středověká kamenná hradní hláska zvaná od nepaměti Trúba. Z jejího ochozu spatříte na jihovýchodě pásmo Beskyd s legendárním Radhoštěm, na západě nad Moravskou branou kopec Veselí s retranslační věží a v dálce ve směru severozápadním bělavé hradby panelových domů na předměstí Ostravy. Ale chcete-li mít výhled do kraje opravdu panoramatický, musíte vystoupat na novou rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře. Odtud budete mít jako na dlani i nejvyšší vrchol Beskyd, Lysou horu.
S historií regionu vás zajímavě seznámí městské muzeum a v bývalých masných krámech se nad kresbami a obrazy malíře Zdeňka Buriana vrátíte do dětských let a do doby lovců mamutů. Teď jste také připraveni navštívit jeskyni Šipka na vrchu Kotouč, kde profesor Mašek v letech 1879-89 objevil mimo jiné i dětskou čelist neandrtálského člověka. Na Kotouči byl ve dvacátých letech 19. století vybudován Národní sad. Naleznete zde busty umělců, kteří ve svých dílech Štramberk ztvárnili. Je tam i gloriet Leoše Janáčka, který byl k jeho poctě postaven ještě za skladatelova života.
Ale nespěchejte a potěšte se ještě pohledem na památkovou rezervaci, na „Moravský Betlém".
Leoš Janáček nalezl ve Štramberku nejen krásný kout vlasti, ale také v MUDr. Adolfu Hrstkovi přítele, který byl horlivým propagátorem jeho díla.
Když teď procházíte městečkem, jako byste cítili vůni koření! Ne, nemýlíte se. Opravdu se tu ve vzduchu vznáší vůně skořice, hřebíčku a dalších druhů koření. Štramberské uši! Dejte se zlákat a ochutnejte – nikde jinde takové pečivo nenajdete! A víte, proč se ve Štramberku pečou uši? Tu pověst neznáte?
Nyní se ponořme do osudů Jenůfy a Kostelničky – můžeme si také nechat znít v uších Glagolskou mši. Ano, teď už jsme na Hukvaldech, v městečku s nejrozsáhlejší hradní zříceninou v České republice. Okolo hradu Sklenovské vrchy, Babí Hora s částí lesa, kterou si skladatel zakoupil, a vrch Kazničov. Pod hradem rozsáhlá obora, v údolí řeka Ondřejnice. To je ta část Janáčkova rodného kraje, která mu byla inspirací v hudební tvorbě orchestrální i sborové a při psaní fejetonů. Než vystoupáme na hrad, všimneme si v podzámčí bývalé školy, kde se Leoš Janáček v roce 1854 narodil, také barokního kostela sv. Maxmiliána a bývalého zámečku, letního sídla olomouckých biskupů.
V oboře o ploše více než 450 hektarů spatříme při troše štěstí daňky, srnčí, jeleny. Určitě se setkáme s bronzovou Liškou Bystrouškou, kterou v roce 1959 k poctě Leoši Janáčkovi věnovali myslivci a lesníci zdejšího kraje. Pak projdeme okolo amfiteátru, v němž se od roku 1994 pořádají hudební festivaly „Janáčkovo hudební Lašsko". K hradnímu vrcholu nás provázejí věkovité buky, jejichž obnažený kořenový systém připomíná udřené, žilnaté stařecké ruce.
Dřívější slávu mocného feudálního sídla připomene dnes už jen slovo průvodce a obrazová dokumentace v hradním areálu. Právě zde je však třeba vzpomenout neozbrojené, nekrvavé vzpoury poddaných třiceti vesnic hukvaldského panství z roku 1695, kteří se v počtu patnácti set mužů srotili u Váňova kamene v Kopřivnici na rozhraní panství hukvaldského a novojičínského, aby se vzepřeli nesnesitelnému útlaku. Zajímavý – a málo známý – případ pasivní rezistence v naší historii!
Až „ze zarostlých chodníčků" posbíráte roztroušené motivy Janáčkovy hudby, vstupte do jeho domku – číslo popisné 6, dnes Památník Leoše Janáčka. Ocitnete se v prostředí, které vám důvěrně přiblíží poslední čas skladatelovy životní cesty. Prohlídku velmi kvalifikovaně a osobitě doplní informacemi ze života a díla poučený správce památníku – celkový dojem navíc umocní hudebními ukázkami z Janáčkovy tvorby. Záleží jen na vás, kolik času návštěvě věnujete. A vyplatí se nespěchat – Janáčkova nádherná hudba si vás zcela jistě podmaní. Zaposlouchejte se, snažte se vcítit se do lašské krajiny.
Připomeňte si skladatelova slova:„Jestli jsem ve světě něčím, připisuji to krásám kraje." Nebo:"Čím duši naplníš, tím překypuje."
Mgr. Olga RohelováJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad