KRAJINA V ČESKÉM UMĚNÍ

Nová stálá expozice Národní galerie v Praze Krajina v českém umění (17. – 19.století), sestavená ze sbírek Národní galerie, zapůjčených děl UPM v Praze a Galerie Benedikta Rejta v Lounech i ze soukromých sbírek, je důmyslně dělena do více oddílů.
Česká barokní krajina začíná dílem Karla Škréty (Silvio a Dorinda), krajinný motiv rozvíjí Jan R. Rys (Vnitřní krajina, Večerní krajina). Plného rozkvětu doznává v tvorbě otce a syna Hartmannových, tvořena hlavně podle vzoru Breughela. V zátiších s loveckými motivy či biblických scénách vynikal F. T. Dallinger, v české rokokové malbě N. Grund (Krajina s troskami okrouhlého chrámu).
J. Platzer a K. Seckel se specializovali na malbu architektur.
Krajinomalba 19. století doznala největšího rozmachu v pojetí romantismu, vycházeje z romantismu francouzského – patetického a figurálního. Stejně i z německého – rozjímavého a více „krajinářského". Byl českým umělcům bližší a svého vrcholu dosáhl v dílech žáků krajinářské školy M. Haushofera: například A. Kosárka, A. Bubáka, B. Havránka, J. Mařáka aj. Realisticky pojímal krajinu A. Chittussi. Důležité byly motivy Prahy. Později se prvky českého romantismu a realismu prolínaly s vlivem německým a francouzským. Spatříme také díla krajinářské školy J. Mařáka v čele s A. Slavíčkem, impresionismus zastupuje především V. Radimský. K nim se postupně připojili absolventi malířských ateliérů tehdejší Akademie výtvarných umění.
Fotografii 19. století jako nejpřesvědčivější důkaz proměny krajiny – ve stavbách železnic a komplexů zastupují O. Bielfeldt a I. Kranzfelder. Romantickou polohu J. Eckert, zakladatel české krajinářské fotografie, kterému je protipólem F. Krátký svými výjevy českého a moravského venkova. Představiteli první generace amatérských fotografů-krajinářů byli O. Šettele a A. Stifter. Jejich snímky i pokusy kolegů často připomínaly pojetím a technikou grafiku i malbu.
Krajina v umění 20. století je poznamenána prvkem dobového umění sociálního obsahu a stejně tak stylizovaného způsobu vidění skutečnosti, a to v malbě Rabasově, Radově, Kotíkově, Piskačově. Nastupuje téma poetismu, později surrealismu: ve vizích, silný je v malbě prvek mystéria. Motivy barevnosti hmoty, předznamenávající nyní již informel jsou obsaženy u P. Lišky či J. Brože, obrazové poselství silného citového vyjádření u K. Černého. Generaci let padesátých zastupují např. K. Malich, Č. Kafka aj..
Zdánlivě „nekrajinná" díla jsou především od Z. Ságlové, P. Šembery, J. Mlčocha, M. Šejna a mnohých dalších.
Oddíly doplňuje Grafický kabinet (bude obměňován vždy po třech měsících), který postupně představí krajinu v české kresbě a grafice 19. a 20.století v dílech jednotlivých autorů. Prvním je Téma I: Krajiny v kresbě a grafice Jana Jiřího Balzera (1736-1799) a Antonína Balzera (1771-1807).
Kolekce v Paláci Kinských přináší průřez tvorbou nejvýznamnějších krajinářů, zdůrazňuje určitá specifika (sociální, fantaskní a symbolizující krajiny) i tvary (vedutu).
„Má přesvědčivým způsobem ukázat pomyslný oblouk, kterým české krajinářství za poslední staletí prošlo." (tisk. materiál k výstavě).
Olga SzymanskáJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad