Normandie 2004

7-8 2004 Aktuality česky
obálka čísla

Obdobně jako v roce 1994 k 50. výročí vylodění spojenců v Normandii, uskutečnil s zájezd plzeňského Military veteran car klubu k 60. výročí počátkem června 2004. Zatímco posádky jely autokarem, historická vozidla přepravoval zvláštní trailer. Další účastníci jeli se svými džípy, případně vozy Dodge do Normandie a zpět po ose.

Po skončení nakládání vozů a zavazadel 2. 6. v Plzni odstartovala výprava ve 14 hodin směr Rozvadov, poté přes Německo do Francie, trasou asi 1300 km dlouhou. Po 26 hodinách dojela o den později kolem 16. hodiny do kempu Portland v Port-en-Bessin na pobřeží Normandie. Přepravník s džípy dorazil v 18 hodin. Na vykázaném místě byly postaveny stany, velký stan sloužil jako společenské centrum. V pátek 4. 6. ráno vyjela kolona s posádkami v dobových uniformách do Arromanches na britskou vyloďovací pláž Gold, s oživenou vzpomínkou na návštěvu před deseti léty.

Za mírného deště se konvoj s českými vlajkami přesunul na vyloďovací pláž Omaha, po zastávce v dobovém muzeu v městečku Vierville. Na silnicích stále houstl provoz historických vozidel s posádkami s domovenkami britskými, holandskými, belgickými, norskými, polskými, českými aj., také ze zámoří z USA a Kanady. Mezi vozidly zahlédli znalci i vzácné exempláře budící zájem, těžké tanky však na silnice nesměly a byly svými majiteli převáženy na podvozcích, nebo vystaveny v kempech či na veřejných prostranstvích. Večer česká výprava navštívila tábor Britů.

Ráno 5. 6. odjela kolona do města Ste-Mčre-Église, známého tím, že na kostelní věži visí dodnes figurína parašutisty na padáku, jak se přihodilo v roce 1944. Byl tehdy snesen až po 12 hodinách živý a dožil se doma v USA ještě úctyhodného

Obdobně jako v roce 1994 k 50. výročí vylodění spojenců v Normandii, uskutečnil s zájezd plzeňského Military veteran car klubu k 60. výročí počátkem června 2004. Zatímco posádky jely autokarem, historická vozidla přepravoval zvláštní trailer. Další účastníci jeli se svými džípy, případně vozy Dodge do Normandie a zpět po ose.

Po skončení nakládání vozů a zavazadel 2. 6. v Plzni odstartovala výprava ve 14 hodin směr Rozvadov, poté přes Německo do Francie, trasou asi 1300 km dlouhou. Po 26 hodinách dojela o den později kolem 16. hodiny do kempu Portland v Port-en-Bessin na pobřeží Normandie. Přepravník s džípy dorazil v 18 hodin. Na vykázaném místě byly postaveny stany, velký stan sloužil jako společenské centrum. V pátek 4. 6. ráno vyjela kolona s posádkami v dobových uniformách do Arromanches na britskou vyloďovací pláž Gold, s oživenou vzpomínkou na návštěvu před deseti léty.

Za mírného deště se konvoj s českými vlajkami přesunul na vyloďovací pláž Omaha, po zastávce v dobovém muzeu v městečku Vierville. Na silnicích stále houstl provoz historických vozidel s posádkami s domovenkami britskými, holandskými, belgickými, norskými, polskými, českými aj., také ze zámoří z USA a Kanady. Mezi vozidly zahlédli znalci i vzácné exempláře budící zájem, těžké tanky však na silnice nesměly a byly svými majiteli převáženy na podvozcích, nebo vystaveny v kempech či na veřejných prostranstvích. Večer česká výprava navštívila tábor Britů.

Ráno 5. 6. odjela kolona do města Ste-Mčre-Église, známého tím, že na kostelní věži visí dodnes figurína parašutisty na padáku, jak se přihodilo v roce 1944. Byl tehdy snesen až po 12 hodinách živý a dožil se doma v USA ještě úctyhodného věku. Po návštěvě muzea letectví a parašutismu jsme kolem poledne za městem přihlíželi výsadku parašutistů, ve třech vlnách seskočilo asi 700 mužů z letadel Herkules a Galaxy. Na náměstí vyhrávala na korbě historického vozu GMC náramná dixielandová kapela. Večer vypukl na všech vyloďovacích plážích ohňostroj, který výprava sledovala na mořském břehu v Port-en-Bessin.

Den vylodění 6. 6. byl dnem hlavních oslav. Ve městě Arromanches byl u pláže Gold postaven ohromný stan s tribunou pro státníky a jejich doprovody, v čele s prezidentem USA, britskou královnou, prezidenty nebo představiteli většiny evropských aj. států. Na upraveném prostoru vedle pláže se konala přehlídka válečných veteránů, poté francouzský prezident udělil vyznamenání vybraným účastníkům vylodění, mezi nimiž nechyběl Čech generál Špaček, slavnost uzavírala přehlídka vojenských jednotek zúčastněných států. Nad místem slavnosti přelétávaly letecké formace.

Naše výprava se zdržovala v okolí kempu a sledovala na blízké vodní nádrži „námořní bitvu" modelů invazních člunů, kterou předváděli francouzští modeláři. V muzeu v Port-en-Bessin zajímaly návštěvníky exponáty bojových vozidel a jiných zbraní a předmětů vytažených postupně z moře u vyloďovacích pláží, od knoflíků a osobních věcí vojáků až po nejrůznější vojenskou techniku. Večer se konal opět ohňostroj, tentokrát v Arromanches.

Pondělí 7. 6. bylo spojeno s návštěvou pláže Utah a památníku přímo na pláži. Letka vojenských helikoptér, která přilétla od západu, nás z malé výšky přátelsky zdravila. Cestou zpět do kempu zastávka u dalšího parkoviště zajímavých bojových vozů. Odpočinkový večer s hudbou ve velkém stanu den zakončil.

V úterý jsme navštívili největší muzeum vylodění ve městě Bayeux s pestrou sbírkou zbraní, uniforem, vlajek všech národů, jejichž vojáci se zúčastnili invaze. Nedaleké bývalé německé opevnění Batteries des Longues názorně svědčilo o přesnosti spojeneckého ostřelování. Znovu jsme přejeli do Arromanches k památníku nad městem, načež jsme si za krásného počasí dopřáli i koupání v moři. Večer jsme se se smutkem loučili s dnes tak přívětivou Normandií.

Ve středu ráno 9. 6. byl tábor demontován, přepravník pro naše vozidla přijel již večer. Po sbalení a naložení byl kolem 11. hodiny start směr Česká republika, tentokrát trasou přes Lucembursko. Zastavili jsme pouze u vojenského hřbitova, kde je pohřben proslulý generál Patton. Po celonoční jízdě kolem 9. hodiny ráno dorazila naše výprava do Plzně. Přepravník s džípy v důsledku státního svátku v Německu musel čekat u Heilbronnu a přijel až v noci. Naše džípy ujely v Normandii 300 mil. Počasí během celého pobytu bylo slunné a teplé, takové se zde prý vyskytuje jednou za 10 let.

Dle vyprávění účastníků zapsal
Vladimír Kašák

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012