Osobnosti z historie Československého ústavu zahraničního

V tomto čísle vychází pokračování článků o významných osobnostech, které stály u zrodu a utváření Československého ústavu zahraničního.
Dr. Petr ZENKL byl jedním ze zakládajících členů Československého ústavu zahraničního a jeho činnost skončila odchodem do exilu v roce 1948 v srpnu. V roce 1928 jeho průkaz nesl číslo 100.
Narodil se v roce 1884 v rodině táborského krejčího, ale díky svému talentu a píli vystudoval filozofickou fakultu s doktorátem. Ve Vilímkově nakladatelství řídil edici Za vzděláním, sám založil vydavatelství Vesmír. Učil na pražské Československé obchodní akademii, kde byl jeho kolegou Edvard Beneš. V roce 1919 se stal starostou v Karlíně. Sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej poté vybral v roce 1926, aby stanul v čele právě zřízené Ústřední sociální pojišťovny. Později se stal primátorem hl. m. Prahy, v roce 1939 zastával krátce funkci ministra a po válce se stal místopředsedou vlády ČSR. Za války byl nacisty poslán do koncentračního tábora v Buchenwaldu. V roce 1945 řídil Prahu, byl navíc zvolen předsedou národně socialistické strany. V roce 1948 odešel do emigrace, aby unikl represím, v exilu vedl Radu svobodného Československa a exilovou národně socialistickou stranu až do své smrti ve Washingtonu 2. listopadu 1975.
Tomáš Čapek byl také jedním ze zakládajících členů z roku 1928. Narodil se v Chrastovicích u Radomyšle na Strakonicku v roce 1861. Tomáš Čapek odjel v roce 1879 za svými bratry do Ameriky a žil u svého bratra Jana v New Yorku. Společně s novinářem Škardou založili týdeník „The Patriot" , který po půl roce zanikl.
Později se stal významným českým krajanem ve Spojených státech amerických, a byl znám více jako historik československé Ameriky, i když občanským povoláním byl právník a bankéř.
Když v roce 1950 zemřel, bylo mu 89 let a zůstalo za ním veliké historické dílo: mnoho knih, článků. Z nich nejvýznamnější je pravděpodobně kniha z roku 1926 „Naše Amerika", kterou napsal v době, kdy byl prezidentem Evropské banky v New Yorku. Když v roce 1928 probíhalo slavnostní odhalení sochy Woodrowa Wilsona v Praze (z jeho iniciativy) seznámil se s myšlenkou založení Československého ústavu zahraničního a společně s JUDr. Janem Auerhanem, se kterým si již delší dobu dopisovali, se setkali osobně a Tomáš Čapek zůstal s Československým ústavem zahraničním v trvalém aktivním kontaktu. Na valné hromadě ČSÚZ v roce 1998 byl jmenován čestným členem ČSÚZ.
Zahraniční členkou ČSÚZ byla Emilie Welclová – Růžičková, která se narodila v USA v roce 1905. Od mládí byla velmi aktivní členkou organizace Sokol a dalších krajanských sdružení a klubů. Byla předsedkyní Sokola Havlíček – Tyrš v Chicagu a také tajemnicí Československé národní rady americké, čestnou předsedkyní Americko-československého společenského klubu v Miami na Floridě. Emilie Welclová se osobně setkala s prezidentem Tomášem G. Masarykem, prezidentem Edvardem Benešem i s Janem Masarykem. S delegací Sokola se při posledním všesokolském sletu v roce 1994 setkala i s prezidentem Václavem Havlem. I ona je od roku 1998 čestnou členkou ČSÚZ.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad