Osobnosti z historie Československého ústavu zahraničního

5 2004 Ostatní česky
obálka čísla

Mezi členy ČSÚZ byli osobnosti z různých oborů a oblastí společenského, kulturního a politického života, i z vědecké obce.

Jedním z nich byl významný český prozaik a dramatik, Alois Jirásek, považovaný za tvůrce českého realistického historického románu. Patřil k zakládajícím členům. Navíc byl jedním z členů zvláštního výboru, vytvořeného z podnětu komise pro vystěhovalectví a kolonizaci při ministerstvu sociální péče, který „pojednal v řadě schůzí" o potřebě založit Československý ústav zahraniční, připravil stanovy ústavu a svolal ustavující valnou hromadu. V roce založení, tedy v roce 1928, bylo Aloisu Jiráskovi již 77 let. Jak mu jen zdraví dovolovalo, byl aktivní a podílel se na přípravách založení i na prvých krocích nového sdružení. Umírá ovšem již dva roky po založení ústavu. 12. března 1930.

Významnou ženou v řadách ČSÚZ byla Vlasta A. Vrázová (*1902-1989), která se narodila v Chicagu a pracovala v Československé národní radě americké, v její ústřední kanceláři. Až v roce 1935 poprvé navštívila vlast při odhalení pamětní desky kladenského rodáka a zesnulého starosty Chicaga Antona Čermáka. Spolupracovala s Československým červených křížen a Dr. Alicí Masarykovou, v roce 1945 se stala představitelkou organizace AMERICKÁ POMOC ČESKOSLOVENSKU. Navázala spolupráci s Československým ústavem zahraničním, stala se jeho členkou a jako zástupce Československé národní rady americké byla zvolena 1946 do správního výboru. V roce 1947 dostala za zásluhy od prezidenta Dr. Edvarda Beneše Řád bílého lva. Po únoru 1948 byla pronásledována a vězněna (označena za americkou špiónku), v roce 1949 propuštěna z vězení. V roce 1989 se stala čestnou členkou ČSÚZ.

Poválečnou členkou ČSÚZ se stala Milada Horáková, která se narodila v roce 1901 a vyrůstala v rodině ctící tradice Masarykových myšlenek. Kromě svých mnoha politických funkcí: stala se předsedkyní Rady Československých žen a jednou z pěti místopředsedů Svazu osvobozených politických vězňů, poslankyní Prozatímního národního shromáždění, vstoupila i do Československého ústavu zahraničního a v letech 1946-48 byla členkou správního výboru. Po únoru 1948 musela z funkce odejít. V roce 1950 v politických procesech byla popravena.

Jaroslav Heyrovský, první Čech, který získal v roce 1959 Nobelovu cenu za vynález polarografu, vystudoval Akademické gymnázium (poslední třídu absolvoval např. s Karlem Čapkem), odešel studovat do Londýna a již v roce 1922 je ve 32 letech jmenován prvním profesorem fyzikální chemie Univerzity Karlovy. Stal se členem ČSÚZ počátkem roku 1947 a spolupracoval s Klubem Československého ústavu zahraničního až do únoru 1948, kdy byl Klub zrušen.

-veb-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012