100 let spolku Čechů a Slováků v Bruselu

Spolek Čechů a Slováků v Bruselu byl založen dne 26. února 1904. Původní název zněl „Česko-slovanský spolek Volnost v Bruselu". První Valná hromada, na níž byly schváleny první stanovy a zvolen první výbor se konala 6. března 1904. V době válek spolek nevyvíjel činnost, krajané se často museli skrývat. Po první světové válce byl název spolku doplněn na „Beseda Volnost".
Beseda Volnost byla a je spolkem podpůrným, filantropickým, zaměřeným hlavně na kulturní a osvětovou činnost. V dřívějších dobách si členové spolku půjčovali knihy ze spolkové knihovny, hrálo se loutkové divadlo. (Knihy jsme v 90. letech věnovali katedře slavistiky na ULB – Bruselské svobodné univerzitě a loutky putovaly v 80. letech do krajanského muzea v Praze.) V pozdějších letech se promítaly české a slovenské filmy. Krajané vždycky vyráželi společně do přírody, pořádaly se zábavy s hudbou z Československa a typickým občerstvením.
Této tradici jsme věrni i v dnešní, moderní době, kdy Česká ani Slovenská republika není natolik vzdálená Belgii jako dříve. Scházíme se pravidelně jednou za měsíc, schůzky bývají tematické. Věnovali jsme se například zvláštnostem češtiny, 100. výročí narození Jaroslava Seiferta, výměně receptů, připravujeme přednášky a besedy se známými lidmi, například s redaktorem ČT, bývalým hokejovým reprezentantem, paní velvyslankyní apod. nebo hudební představení. V posledních letech jsme společně navštívili muzeum René Magritta, divadelní představení na motivy her Franze Kafky, kulisy a muzeum bruselského divadla „La Monnaie", vánoční koncert v Antverpách pod taktovkou našeho krajana, pana Valacha. S ním jsme též navštívili kostel v bruselském Laekenu a poslechli si jeho vyprávění o varhanách s ukázkami hry na tento monumentální nástroj. V prosinci každoročně pořádáme Mikulášskou zábavu s nadílkou, které se účastní mnoho rodin s malými dětmi. V červnu a v září se scházíme pravidelně v přírodě na barbecue.
V dnešní době přichází pracovat do Belgie mnoho mladých lidí, a byť je to leckdy na dobu časově omezenou, hledají obvykle kontakt s lidmi ze své domoviny. Snažíme se jim dobu přivykání zpříjemnit, pomoci radou a zkušenostmi, pomoci při navazování kontaktů. Velmi se osvědčilo používání internetu, ať už je to stránka spolku pod hlavičkou Českého centra anebo informování krajanů o našich i jiných aktivitách pomocí e-mailu. Mnozí se potřebují procvičit v cizích jazycích. Proto jsme jim v minulém roce umožnili spojení s cizinci, kteří se v Bruselu učí česky. Tímto způsobem mohlo dojít k vzájemně výhodné dvojjazyčné konverzaci.
Naši předchůdci se scházívali v hospůdkách, které vedli krajané a kde mívali spolkovou místnost. V pozdějších dobách se scházeli doma u předsedy výboru či někoho jiného z krajanů. V roce 2000 se naším útočištěm stalo České centrum.
Pozn. red.: Paní Schmalzriedová ve shrnutí činnosti spolku skromně vynechala organizování dvou „povodňových" sbírek, jejichž výtěžek jak v roce 1997 tak 2002 putoval do ČR na pomoc postiženým katastrofálními záplavami. V příštím čísle Českého dialogu najdete podrobnou reportáž z průběhu oslav i další příspěvky a rozhovory zaznamenané v Bruselu, který na pozvání spolku navštívila Martina Fialková
Březen 2004Olga Schmalzriedová
– předsedkyně spolku
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad