Jan Kristofori

svojí tvorbou otevíral lidem oči

Jemné kresby a ilustrace, hluboké studie a moudré myšlenky.

Nečekaně přišlo oznámení, že 24. března 2004

zemřel jeden z významných světových výtvarných umělců. Ze soukromé sbírky jeho prací jsem ve Varnsdorfu uskutečnil několik výstav – Doba útisků a zel, Locarno-Ancona, W. A. Mozart, Kresby ze Švýcarska aj. Významnou událostí se stala výstava z rozsáhlé tvorby Jana Kristoforiho, která se konala v prostorách Národního muzea v Praze pod patronací norského velvyslanectví.

Po sedmiletém pobytu v táborech nucených prací odešel do Norska, kde ilustroval více než stopadesát knih. Velký zájem o jeho výstavy je důkazem, že byl světem uznávaným umělcem a také odvážným bojovníkem se zlem. Po návratu z ciziny založil v Praze ATELIER VOX HUMANA, v němž se scházeli umělci k výměně názorů z oblasti kultury a umění. Do rozhlasového a televizního vysílání byly zařazovány pořady Setkávání. Jan Kristofori kolem sebe soustředil desítky sympatizantů z řad herců, výtvarníků, spisovatelů, filmových režisérů a scenáristů, publicistů, lékařů, pedagogů, kteří ve své činnosti podporovali vše, co v oblasti umění pozitivně ovlivňuje člověka. Vážil jsem si toho, že jsem byl v řadě jeho spřízněných duší a mohl přispívat do Ročenky VOX HUMANA.

Jan Kristofori poprvé samostatně vystavoval v pražském Divadle hudby. Výstava Moderní jazz v plastice byla půl hodiny před zahájením zakázána. Vytvořil sousoší Proč bychom se netěšili, které bylo na příkaz stranických orgánů zdemolováno. Se svými přáteli vydával „Protiokupační deník". Pokoušel se o založení skupiny STRUKTURA, která však na zákrok ministerstva vnitra byla zakázána.

Díla Jana Kristoforiho jsou zastoupena v mnoha světových galeriích. Ve Švýcarsku pomáhal zřizovat první českou výtvarnou galerii v exilu. V jeho obrazech najdeme život se všemi radostmi a bolestmi, sny a pohledy do budoucnosti. Divákovi otevírá oči a obdařuje ho krásou. Tak to cítím při pohledu na jeho výtvarné práce, které mám ve své sbírce.