Československý ústav zahraniční - Osobnosti, které stály u zrodu Československého ústavu zahraničního

V loňském roce proběhly oslavy 75 let od založení Československého ústavu zahraničního. Založení Československého ústavu zahraničního souviselo s oslavami 10. výročí vzniku Československé republiky a díky ministrovi práce a sociální péče, msgr. Šrámkovi se podařilo zajistit pro jeho fungování státní podporu z prostředků jubilejního fondu.

V prohlášení přípravného výboru z 10. prosince 1928 zaznělo: "Československý ústav zahraniční má vyvíjet činnost ve prospěch vlasti a krajanů v zájmu národa a státu československého. Jakákoliv politika neb stranictví mají býti z jeho činnosti vyloučeny, mezi členstvo a ke spolupráci jsou zvány všechny vrstvy a třídy národa bez rozdílu".

Přípravný výbor svolal ustavující Valnou hromadu Čsl. ústavu zahraničního na 20. prosince 1928 do jedné ze zasedacích síní ve druhém patře Staroměstské radnice v Praze. Sešlo se tu na 70 zakládajících členů a hostů. Jedním z významných hostů byl primátor Prahy, dr. Karel Baxa. Program Valné hromady obsahoval volbu předsednictva, schválení členských přihlášek, čtení a schválení stanov a volby.

JUDr. Lev Zavřel, odborový rada Ministerstva práce a sociální péče, pověřený představitel přípravného výboru, promluvil k přítomným zakládajícím členům a hostům. Charakterizoval hlavní smysl založení Čsl. ústavu zahraničního a zmínil, že v zahraničí žije jedna pětina československého národa, která si zaslouží, aby jí byla věnována maximální péče, a se kterou je třeba v zájmu národním a státním rozvíjet spolupráci. V poselství ministra práce a sociálních věcí, msgr. Jana Šrámka slíbil Československému ústavu zahraničnímu podporu a popřál mu ty nejlepší výsledky.

Zajímavostí je, že ustavující valné hromady se měl účastnit například i spisovatel Alois Jirásek. Nakonec se pro nemoc omluvil (jeho průkaz byl přesto jeden z prvních, měl číslo 33). Volby do správního výboru Československého ústavu zahraničního řídil a kandidátku uváděl také JUDr. Lev Zavřel. Kandidátka byla pečlivě připravena tak, aby obsahovala zástupce všech oblastí republiky, všech směrů a vrstev obyvatelstva. Sám JUDr. Lev Zavřel se stal virilním členem, v dobové terminologii to znamenalo, že zastupoval v ČSUZ ministerstvo práce a sociálních věcí.

Prvním předsedou v historii Československého ústavu zahraničního byl zvolen JUDr. Jan Auerhan (psali jsme o něm v únorovém čísle ČD roku 2003), v té době viceprezident Státního statistického úřadu, místopředseda odboru Národní rady Československé pro československé zahraničí a člen Zahraniční župy Sokolské. Na závěr ustavující Valné hromady pronesl tato slova: „Ústav má vykonati dílo velmi užitečné, důležité a potřebné. Výsledky nebudou ovšem patrné hned, poněvadž práce, kterou chce ústav konati, jest obtížná a zdlouhavá, neboť vyžaduje veliké svědomitosti. Členstvo ústavu a celá naše veřejnost musí ústavu i jeho práci pomáhati."

Tehdejší prohlášení o poslání a činnosti Československého ústavu zahraničního podepsalo 136 významných osobností z různých oblastí a vrstev společnosti, z celého Československa (Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi) a znamenalo významný posun ve spolupráci Československé republiky s krajany žijícími v zahraničí.